Sir Morfius - Samádhí

Vždy v první den Novoluní byl Sir Morfius jat záchvatem existenciální chandry. Komorník Pogo čistil vodní dýmku, aby nerušil pána v depresích, zatímco Anofeles tiše masturbovala v teráriu mezi galapážskými leguány. Sir Morfius vykládal pasiáns s obrázky strukturálních vzorců narkotik a jeho mozek produkoval zcela nepostačující množství endorfinů. Přemýšlel o tom, že veškeré lidské emoce jako láska, nenávist, strach, mohou být shrnuty do několika chemických vzorců.

Zjistil, že nenachází na tomto světě nic, co by uspokojilo jeho zcestné chtíče. Sadu svých penisů měl zamčenu v trezoru Korunovační místnosti, používal je jen zřídka, a to ještě převážně k rituálním účelům. Vstal a znuděně se procházel po paláci. Všude na zdech byly rozvěšeny holografické portréty urozených předků s plošnými spoji, které nejlépe charakterizovaly jejich povahu. Z některých předků se zachovaly jisté mechanické artefakty, byl to dost nechutný pohled. Vztekle zaťal zuby do grafitové tyčky a rázným krokem odkráčel do zahrady. Cítil, jak se ho začíná zmocňovat nezvládnutelná maniakální zuřivost, to prokletí jeho prastarého rodu. V hlavě mu stále více narůstal informační šum a všech jeho šest končetin sebou škubalo v synkopickém rytmu. Vrhl se na ubohého, bezbranného krokodýla a v mžiku ho rozsápal na cáry. Bylo cítit pach vnitřností a pálící se izolace.

Tu se jeho vědomí posunulo do vyšší úrovně vnímání. Svým vnitřním zrakem náhle viděl jak zástupy tibetských mnichů v oranžových hábitech s modlícími mlýnky na nukleární pohon defilují ulicemi Vatikánu, kambodžské a čínské dívky ozdobené květinami nesou na nosítkách mumifikovanou mrtvolu Vladimíra Iliiče Lenina, Noe pálí slavnostní salvu ze své Archy zatímco nad Sodomou a Gomorou se zvedá atomový hřib. Všichni ožehnutí úprkem utíkají a dívky s nosítky háží mumii do průrvy Pekelné zpívajíc vysokými exaltovanými hlasy mantru Prozření. Varjanam samah namantah čandra, varjanam samah namantah Samádhí! Očistná katarze vrcholí, vesmír se zakřivuje a stáčí do smyčky. Informace v čiré dematerializované podobě proudí rychlostí světla do zahlcujících se logických obvodů a neuronových sítí. Na několik okamžiků se stal Sir Morfius součástí kolektivního Vševědomí.

Šlechticovy bionické duchovní smysly byly oblaženy nejvyšší extází uzření Světla. Zmožen, ale šťasten se ještě chvíli válel mezi pozůstatky nebohého zvířete, než vstal aby se přesvědčil zda jeho tělesná schránka příliš neutrpěla tímto blahodárným záchvatem. Odhodil několik spálených drátů a zbytky jakési odumřelé tkáně z břišní dutiny a vydal se rázným krokem zpět do paláce, aby oznámil přátelům další ze svých zjevení.