Sir Morfius a vědma

Sir Morfius a Pogo seděli u krbu, ve kterém žhnul sušený velbloudí trus a vedli jednu ze svých nekonečných diskusí o možnosti periodicity Ludolfova čísla. Sir Morfius se domníval, že toto číslo, propočteno na dostatečný počet desetinných míst, jest ve své prapodstatě zašifrovaným sdělením z dob před Velkým třeskem. Ze zajímavého rozhovoru je vyrušila nenadálá návštěva kterou poněkud nesměle uvedla Anofeles slovy: "Přichází Lysorgenia - představená řádu Sester vidících za obzor!"

Ctihodná matka rázně a trochu arogantně vstoupila bez klepání. Ledabyle pohodila na zem kytici z bahenních květin a pronesla hlasem nepřipouštějícím námitek: "Dlužíš mi ještě za věštbu kterou jsem vykonala, když tvoje konkubína dlela v záchvatu oranžové zimnice. Přišel čas a já jsem tu pro svoji odměnu. Musím být teď oplodněna tvým semenem, abych přivedla na svět novou ctihodnou matku která ze mne sejme břímě mé trpké povinnosti rozhodovat o osudu bytostí obdařených rozumem. Neříkej nic a vypij tento lektvar, který mne v tvých očích učiní krásnou a neodolatelnou. " Sir Morfius se napil průzračné tekutiny bez chuti a vůně. Asi po půlhodině cítil, jak se ho prudce zmocňuje neukojitelná žádostivost. Začal běsnit! S předogiastickým řevem se lascívně sápal po té ohavné babici a osahával její kluzká, larvovitá ňadra, hlenovitá rodidla a zvláště klitoris podobný uzenému vepřovému jazyku. Nečekaně a vášnivě vrazil jeden svůj penis do plísňovité vagíny, deflorujíc tak za zvuku praskající zpuchřelé kůže velice houževnatou panenskou blánu z vyvlhlého pergamenu. Druhý penis s úsilím vtlačil hluboko do křečovitě staženého konečníku a třetí vsunul do bezzubých slinajících úst. Stařena vydala několik neartikulovaných skřeků, pevně se k němu přisála a začala sebou nepříčetně zmítat. Obraz zpustlosti doplňovalo nechutné bublání v jejích útrobách a praskání elektrických výbojů vznikajících třením. S úchylným hrdelním smíchem drásal scvrklou chlupatou kožku na zádech vědmy a cítil vilné potěšení z krutosti, která ještě více stupňovala extázi obou zúčastněných. Cloumal s ní tak divoce, až se zalykaka údem který sála a povyslé záhyby atrofované kůže mlaskavě plácaly o sebe. Přidušeně chrochtala blahem, její chropot poznenáhlu přerůstal ve sténání a nakonec ve skutečně nelidský řev, ztěžka se deroucí z ucpaných úst. Sir Morfius bujně zaržál a začal překotně ejakulovat inkoustově modré sperma které pod tlakem mnoha atmosfér rytmicky vystřikovalo ze všech pyjů. Vědma vytřeštila své krví podlité oči a na vychrtlém krku jí naběhly žíly tak, až jí praskl jinotajný jantarový obojek. Po několika posledních záškubech se zcela vyčerpána, nicméně zjevně uspokojena posadila na zem.

Zkřížila nohy, ruce položila do klína a roztřeseným hlasem pronesla: "Je to první a zároveň poslední porušení celibátu v mém několik tisíc let trvajícím životě. Poté, co porodím novou ctihodnou matku, která přirozeně ponese otisk mého vědomí, skočím za zpěvu rituálních písní do tmavomodré bažiny, kde moje tělo zuhelnatí a zůstane uchováno po zbytek věků."