Sir Morfius a telurový Zázračník

Sir Morfius usedl do otomanu po předcích a na klín si položil světlopohltivý polštář z černého čuchýru. Do jeho středu usadil převelevzácný Telurový zázračník. Během hodinové pozvolné koncentrace se plně vnořil do jeho krystalické mřížky a dovolil aby jeho myslí pronikly proudy informací celého světa.

Božská Marilyn z aseptického celuloidu se svíjí v záchvatech padoucnice a Sir Morfius škube nohou potřísněn šťávou z lysohlávek nachových. Slunce zapadá na východu, neskutečně nadržená luna jasní svůj šajn na orosených čelech šílených drogových experimentátorů. Učitelky tance vyjí na měsíc a z vlhké prsti vylézají pyjům podobné ponravy. Bradavičnatý lichvář mastí svůj konečník hašišovým olejem. Zatímco dává smrtící úroky svým dlužníkům, páternoster v soudní budově chrlí další odsouzence na život. Ach Anofeles, překrásná uhlíko-křemíková Anofeles, tvé krvavé polibky rozleptávají šedivou všednost bezkontaktních čoček které nosí dav tvárných lidí tohoto světa. Kreténi s vybouchanými mozky právě análně znásilňují Věstonickou venuši a lijí do svých zarudlých chřtánů litry Kloakovy limonády. Ryšavý ďábel s krodýlí hlavou vykukuje mezi rozkývanými kukuřičnými klasy a mezi zuby svírá růženec z prasečích tesáků. Oj, pikora, pikora, harmna džamnah bhang! Harmna džamnah zumnfí! Olizuji slanost tvých dásní a zrna nitrocelulózy pukají v hlavách CB funkerů, sluchátka jim poskakují na uších. Tak kajícně skláním svou hlavu na zápraží poznání a proklínám ten akt snímání z kříže třetího dne makového absťáku. Křehké a lahodné plody acidrybízu pukají rozkoší, aaahhh... Vezmi zašlou břitvu do levé ruky a přetni hada submisivity, šwung! Kornatění dopravních tepen zní tichem do noci. Ach Anofeles, překrásná uhlíko-křemíková Anofeles, tvoje oranžové bradavky se rozpíjejí horkem letního psylocibinového mejdanu, piškoty jemně natřené houbičkovou marmeládou mají asi mrakoplašné účinky nebo co. Slunce je v nadpohlavníku, je pravé, nefalšovaného poledne. Tvoje jemně opeřené tělo se lahodně plazí ionizovanou travou. Odlož svou schránku a vydej se se mnou na bezčasoprostorový astrální flirt, člověče! Pogo tančí svoji suicidální mazurku mezi jazyky žhavé lávy a špičatokostnatými lokty krájí vzduch. Rozstřikuje kolem sebe kapky olejnatého potu které se zasyčením vyleptávají díry do sopečného tufu kolem. Dějou se divný věci... Ach Anofeles, překrásná uhlíko-křemíková Anofeles, tvých dvanáct souměrných prstů tak něžně hladí mou asymetrickou lebku a mně se zmocňuje ten pocit nenaplněnosti. Gordický uzel na poutech která mne tísní kolem tepen, šnupnu stoprocentní kofein a všemi dlaněmi obejmu tvůj pas který neexistuje a je iluzorní jako ty sama a všechno ostatní! Jsem oklamán, okraden a podveden sám sebou, chyťte zloděje!

Jen málo osobností na této planetě dovede nelhat samo sobě, neboť sebelež funguje jako účinný ochraný prostředek proti okamžitému a ireverzibilnímu zešílení. Ti kteří najdou tu zoufalou odvahu postavit se sami sobě tváří v tvář a tajíc dech směle pohlédnout vlastnímu já do očí, už nikdy nebudou titíž. Odměnou jim budiž poznání, že jsou nezanedbatelnou, nezničitelnou a nepostradatelnou součástí mozaiky Věčné prázdnoty, která není ničím a obsahuje vše.