Sir Morfius a Kočovníci

S přicházejícím obdobím dešťů nedaleko paláce Virtuálního Monarchy rozbyli svůj tábor potulní zvěrokleštiči, aby přečkali mokré časy a vydali se na svou randomatickou pouť. Tito podezřelí kočovníci měli monopol na High Technology výroby pásů necudnosti s absolutní účinností i v naprosto ztracených případech. Rohodl se že navštíví jejich dočasný domov, aby se dozvěděl více o jejich zvycích a mravech.

Když přišel důstojným krokem k příbytku náčelníka byl uvítán jakousi zpustlou ženštinou, jednou z náčelníkových mimozákonných manželek. Na krku se jí houpal náhrdelník ze sušených varlat, jinak byla zahalena do kůže nějakého rádobyvačnatce. Shrnul šupinatou předkožku, obnažil starorůžově se lesknoucí žalud a třikráte jím požehnal zátylku, rameni a ňadru hostitelky, jak bylo u kočovníků zvykem. Alespoň se domníval že tomu tak je. Podle udivených pohledů pohledů přítomných však usoudil že omylem provedl uvítací obřad jiného kmene. I přes tento drobný incident byl však vřele přijat a hostěn pokrmy a nápoji více i méně chutnými a stravitelnými. S kmenovým šamanem, který byl velice starý, sečtělý a navíc v pokročilém stádiu rozkladu, zapředl hluboko obmyslnou diskusi o zákonu zachování energie. Šaman byl totálně charismatický a zkouřený týpek a jeho pseudofilozofické vývody houževnatě odolávaly jakýmkoliv pokusům o pochopení. Hovořil v podstatě o tom že bohové znechuceně opustili tento svět poté, co se jim jejich hračka omrzela a poněkud vymkla z rukou. Nyní dětinsky trucují a my se je pokoušíme usmířit obětinami o které ani nestojí.

Sir Morfius opáčil: "Každá sebe si uvědomující bytost může být sama bohem ve vlastí úrovni skutečnosti, uvědomí-li si božskou podstatu svého tvořivého ega. Proto odvrhněme pošetilé modly a obraťme svůj zrak do sebe, neboť jen tam se nacházejí poklady nejcennější. Naopak, ve světě vnějším jsme jati v jámě lvové a nezbývá než vážit naše kroky přebedlivě, abychom nedali Šelmě příležitost nechat se ovládnout a posléze se stát součástí jejích temných plánů. Stejně jako eskymák plovoucí na kajaku proti proudu řeky musí být ostražitý a vyhýbat se zrádným vírům, aby nebyl proudem stržen zpět, tak i my odložme svůj vztek, zášť a sobectví, neboť jsou to ony kdo nás vlekou zpátky do polovědomí, dále od Absolutního Světla!" Lekle a mdle působící šaman se však po těchto slovech jen odvrátil na druhý bok, pohrdavě obnažil své mozolnaté hýždě a ostentativně usnul. Sir Morfius byl hluboce dotčen tím okázalým pohrdáním a proto si ledabyle si přehodil přes ramena svojí dosti dekadentní květovanou pelerínu, okovaným podpatkem zlostně zašlápl jakéhosi kolem běžícího hlodavce a vrcholně uražen opustil ono místo. Cloumal jím vztek a cítil prudký nával adrenalinového horka. Aby se odreagoval, jal se zarputile Hrabat všemi končetinami ve vlhké hlíně. Po chvíli zmizel z povrchu a jeho přítomnost dokládaly jen kopečky zeminy čas od času neuroticky vyhrnované ze vzniknuvší jámy. Nikdo již dnes přesně neví, co tam hledal, je ale zcela jisté, že to našel.