Nobelova cena

Pogo coby vynálezce nebyl příliš úspěšný. Po jeho masti pro vzrůst vlasů vyrostlo na hlavách pokusných lysoňů prazvláštní chmýří podezřele připomínající ochlupení lidského těla na jistých místech. Stručně řečeno, výsledek byl poněkud kundonézní. To ho však neodradilo od výzkumů na poli aplikované bioniky.

Při svých úvahách vyšel z předpokladu, že čím má člověk nižší IQ, tím je obvykle spokojenější. Zatímco intelektuálové stráví život bolestným a bezvýchodným přemýšlením nad etickými, morálními a existenciálními problémy, běžný homo stupidus stráví svůj čas pokojnou konzumací výdobytků civilizace a plozením potomků, aniž by se cítil jakkoliv znepokojen neúčelností svého počínání. Proto se rozhodl vymyslet něco, co by pomohlo inteligentním lidem se nějak, byť jen dočasně, zbavit jejich handicapu. Ať alespoň na chvíli poznají to blaho nevědomé stupidity, které jim macecha příroda tak nespravedlivě odepřela. Zkonstruoval tedy přístroj který skromně nazval Pogův mentální retardér. Prototyp zařízení sestával z lehké, ergonomicky tvarované přilbice se zabudovanýmy fyzioelektronickýmy obvody které snižovali inteligenci pomocí synchronizovaných impulsů utlumujících aktivitu určitých částí mozku. Obsluha byla jednoduchá. Uživatel si nastavil stupeň mentální retardace a dobu, po kterou má být retardován. Nasadil si přilbu a užíval si nespoutaných radovánek prostoduchosti, které se svou naivní bezstarostností nevyrovnaly ničemu. Dobrovolníci propůjčivší se k pokusům skotačili jak koťata. V závislosti na stupni nastavení běhačili či lezli v prostorách zámeckého parku, souložili nebo masturbovali halekajíc dětská rozpočítadla, s neobyčejným zaujetím hráli infatnilní hry, ryli v zemi, váleli se v bahně,lezli po stromech a vůbec, bavili se skvěle. Po vypršení programu se jejich inteligence vrátila k normálu, což u některých osob bylo provázeno pochopitelnou depresí z bytí. Sir Morfius, vida nezanedbatelné Pogovy úspěchy začal ve své laboratoři vyrábět Mentální expandér v tabletách, pro labužníky v podobě rektálních čípků. Pomocí tohoto prostředku uživatel dosáhl prudkého zvýšení inteligence a schopnosti řešit problémy ať již logicky či intuitivně. Přípravek měl však silné vedlejší účinky které byly často zajímavější než samotné účinky hlavní. U pokusných osob po aplikaci Mentálního expanderu docházelo totiž k jevu popsanému v devadesátých letech venezuelskými crackery jako "duševní ústřik". Tento účinek se projevoval zmateně exaltovaným projevem který nabýval na zvláštní naléhavosti. Proto byl Sirův expander často používán Americkými prezidenty běhěm jejich předvolebních kampaní a vůdci náboženských sekt při důležitých projevech.

Poté co byli oba vynálezy oceněny Nobelovou cenou, Sir Morfius uspořádal velkolepou oslavu s napalmovými ohňostroji a sloními defilé. Za doprovodu zpěvu čtyřicetičleného sboru opilých ruských mužiků se všichni slastně váleli na vavřínech a užívali si ten pocit úspěchu ve světě vědy.