Tato kniha není vhodná pro duševně labilní jedince. Proto autor odmítá jakoukoliv odpovědnost za újmy na duševním zdraví způsobené konzumací jeho díla.
Nikdo přesně neví kde se vzal a s jakými úmysly přichází. Není ani jisté zdali je reálný nebo je jen halucinací, astrální bytostí která oblažuje vědomí vyvolených.
Svět je plný úchylných šlechticů, šílených vědců a zneuznaných vynálezců. Málokdo však ví o tajemné bytosti, která sama sebe nazývá Sir Morfius.
Vždy v první den Novoluní byl Sir Morfius jat záchvatem existenciální chandry. Komorník Pogo čistil vodní dýmku, aby nerušil pána v depresích, zatímco Anofeles tiše masturbovala v teráriu mezi galapážskými leguány.
Sir Morfius klečel před oltářem ve tvaru kosočtverce a kouřil obětní dýmku se směsí halucinogenních hub. Jeho skelný pohled byl upřen do křišťálové koule, kde se za závojem odlesků pomalu začaly odkrývat temné vize o zániku této civilizace.
Byl ponurý deštivý večer. Virtuální monarcha seděl na svém trůnu a temné chmury vraštily jeho čelo orosené studeným potem. Trůn byl překrásně umělecky vypracován a byl víceúčelový, neboť sloužil i jako elektrické popravčí křeslo v případě puče.
Sir Morfius prováděl svoje jógické ásány a pránajámy v zámeckém parku a snažil se uvolnit a soustředit se na svůj dech, který cyklicky zpomaloval až dosáhl naprostého pozbytí zemské tíže a chaosu všedních myšlenek. Z hluboké meditace ho vyrušil podivný lomoz.
Anofeles se proháněla nahá mezi kvetoucím konopím a jemný pyl ulpíval na její světlé pokožce. Dýchala vzrušeně a zhluboka, cítila jak vstřebává THC celým povrchem těla.
Toho dne se Sir Morfius vydal do džungle, aby se, jako už tolikrát, pokusil polapit divnozvíře. Zatím se to nikdy nikomu nepodařilo, protože divnozvíře je nesmírně prohnaný a úskočný potvor.
Toho odpoledne se Sir Morfius zabýval přerovnáváním mnohých cenných knih ve své unikátní knihovně. Namátkou otevřel Zjevení Korodiášovo, které bylo stěžejní knihou Integrální církve a přečetl několik následujících řádků
Virtuální Monarcha pohrdal těmi, kdož postavili své myšlenky a činy na víře. Víra je nutná jen tehdy, je-li předmět oné víry nesmyslný. Skutečná moc tkví ve vědění.
Sir Morfius popíjel již šestý šálek lahodného čaje "Magor" a nervózně poklepával ostruhou své lýtkové kosti. Očekával důležitou návštěvu z Vatikánu.
Sir Morfius rozvážně přežvykoval krvavý steak z hýžďového svalu medvěda pyskatého a jeho mysl se proháněla neobydlenými planinami tundry. V jeho útrobách se převalovala amorfní polointeligentní tkáňová struktura, která rozkládala svalovinu mrtvého medvěda a transformovala ji na využitelnou energii.
Rozjitřen a vnitřně rozerván přecházel nepravidelným krokem sem a tam zámeckou zahradou mezi živými ploty, které k němu vstřícně a pošetile natahovaly své listotlapky, očekávaje pamlsek.
Sir Morfius ležel na svém lůžku a kolem něho byla hluboká noc. Nemohl usnout a tak spánek alespoň předstíral. V tichu tmy se nořil stále hlouběji do sebe, až přišel do těch míst, kde kolem jeho ega krouží stříbrné káně coby metafora spirituálních smyslů. Zaslechl svištění turbín a hukot valící se vody.