|0-15|15-30|30-45|45-60|60-75|75-90|90-105|105-120|120-135|135-150|150-165|165-180|180-195|195-204|
Sir Morfius rozvážně přežvykoval krvavý steak z hýžďového svalu medvěda pyskatého a jeho mysl se proháněla neobydlenými planinami tundry. V jeho útrobách se převalovala amorfní polointeligentní tkáňová struktura, která rozkládala svalovinu mrtvého medvěda a transformovala ji na využitelnou energii.
Rozjitřen a vnitřně rozerván přecházel nepravidelným krokem sem a tam zámeckou zahradou mezi živými ploty, které k němu vstřícně a pošetile natahovaly své listotlapky, očekávaje pamlsek.
Sir Morfius ležel na svém lůžku a kolem něho byla hluboká noc. Nemohl usnout a tak spánek alespoň předstíral. V tichu tmy se nořil stále hlouběji do sebe, až přišel do těch míst, kde kolem jeho ega krouží stříbrné káně coby metafora spirituálních smyslů. Zaslechl svištění turbín a hukot valící se vody.
Řecký filozof, zoofil a pyroman Infernitos z ostrova Ekraziton zavítal na přátelskou návštěvu Virtuálního monarchy. Tento známý probabilista a kombinatorický alkoholik připlul na říční piroze v doprovodu svého deliria tremens podoby šestinohé tchýně.
Jednoho dne se Anofeles vydala sbírat vzácné léčivé byliny do mokřin nacházejících se severovýchodně od paláce. Zachvácena sběračským vytržením zcela nedbala nebezpečných vodních pyjavic, které přenášejí choroby z nejobávánějších.
Tu noc strávila Anofeles v Sirově alchymistické laboratoři výrobou psychotropně halucinogenní masti z durmanu, konopí, námele a psího sádla.
Sir Morfius mnul prsty sušená neplodná květenství samičích roslin Indického konopí a velebil přírodu, která se těmito svými dary projevovala ve své božské fundamentální podobě.
Sir Morfius a Pogo seděli u krbu, ve kterém žhnul sušený velbloudí trus a vedli jednu ze svých nekonečných diskusí o možnosti periodicity Ludolfova čísla. Sir Morfius se domníval, že toto číslo, propočteno na dostatečný počet desetinných míst, jest ve své prapodstatě zašifrovaným sdělením z dob před Velkým třeskem.
S přicházejícím obdobím dešťů nedaleko paláce Virtuálního Monarchy rozbyli svůj tábor potulní zvěrokleštiči, aby přečkali mokré časy a vydali se na svou randomatickou pouť.
Venku nepřetržitě pršelo a Noe už pomalu začínal shánět materiál na stavbu Archy. Každý kdo měl alespoň špetku zdravého rozumu o něj v tomto nečase zaručeně přišel.
Období dešťů bylo dlouhé a trýznivé. Tíha nočních můr stávala se nesnesitelnou a Polednice pravidelně navštěvovala zámek Virtuálního monarchy coby nezvaný host.
Jednoho rána Sir morfius pročítal ranní tisk, zvláště své oblíbené Kondolenční listy, nad kterými se zaručeně vždy mohl spravedlivě pohoršit.
Sir Morfius, Pogo a Anofeles se časně ráno vydali na procházku do míst kde i sebeméně perceptibilní jedinec pocítí vlhký, chladný dech a prastarou moudrost věkovité kolektivní bytosti, jakou některé lesy bývají.
Pogo coby vynálezce nebyl příliš úspěšný. Po jeho masti pro vzrůst vlasů vyrostlo na hlavách pokusných lysoňů prazvláštní chmýří podezřele připomínající ochlupení lidského těla na jistých místech.
Několik dní po jarním slunovratu skončilo téměř nekonečné období dešťů a mračna se začala neochotně rozptylovat. Jen co vyšlo slunce, Anofeles se šla rozhlédnout po parku.
|0-15|15-30|30-45|45-60|60-75|75-90|90-105|105-120|120-135|135-150|150-165|165-180|180-195|195-204|