|0-15|15-30|30-45|45-60|60-75|75-90|90-105|105-120|120-135|135-150|150-165|165-180|180-195|195-204|
Některé tradice jsou moc příjemné, novověká zvyklost MageoMeetingů obzvláště - byla by ohromná škoda nepokračovat v řadě přátelských setkání. A vracíme se na půdu Pardubic, tady jsme se viděli v '97, ještě za fungování Life Klubu... vzpomete si někdo?:-)
...nebyl až tak komorní, ale o to zábavnější. Malou reportáž a pár fotek najdete tady.
28 kluků, exkluzivní skupinka, výborná atmosféra, rafinované hry, při kterých se každý dozvěděl mnoho nového... a prostředí, které nezklamalo. To byly Velikonoce 2-004.
Po úspěšné a veselé akci z loňského roku jsme se rozhodli uspořádat akci Balaton i letos. A to 15. až 22. července 2000 a v osazenstvu rozšířeném... Nemám na to, abych napsal kompletní reportáž. Bylo toho mnoho, zajímavá směska pocitů a emocí. Netroufám si tvrdit, že šlo o Lovehouse generálku, ačkoliv mnohé náznaky by tomu odpovídali.
Co je to za nápad jezdit v září na sever! Chladno, slunce už nemá sílu, proboha, co tam kdo může chtít. Ale předchozí zkušenosti některých ze členů výpravy byly vynikající, na jaře jsme zamluvili holiday house na ostrově Langeland, mezi Fynem a Sjaelendem. A Langeland je příhodné jméno, ostrov je dlouhý asi 80km a široký kolem deseti.
O víkendu jsme navštívili velmi přijemné letovisko na břehu sečské přehrady na chrudimsku... úžasné. Pohoda, nádherné prostředí, všude okolo lesy... přesně vhodné pro výjimečné opuštění cofočenského rituálu a připomenutí si událostí před skoro dvěma tisíci lety...
Avizované místo srazu na vlakovém nádraží mě původně přivedlo na myšlenku jet vlakem. Útlum ČD však způsobil, že nezbylo než zvolit bus. Naštěstí centrální punkt je Hradci společný a odpadly obavy z bádání nad místní dopravou. Překvapivě husté busí spojení Praha – HK v sobotu dopoledne nehrozilo nutností předem shánět místenku, což mě velmi potěšilo.
Jako cestu kolem světa charakterizoval Fero Fenič svůj letošní filmový festival. Do jisté míry to platí i o sekci Jiný břeh, jež přinesla 20 celovečerních a 3 dokumentární filmy z posledních let. Za osm dní jsme mohli v sále č. 4 multiplexu Slovanský dům navštívit spolu s hlavními představiteli gay a lesbických filmů 13 zemí!
Najprv to bol sci-fi film francúzskeho režiséra Jeana Luc-Goddarda z roku 1965, kde fiktívnemu Parížu, ktorý sa vo filme volá Alphaville, vládne počítač Alpha 60... V roku 1984 vo vtedajšom západnom Nemecku vznikla synthpopová skupina Alphaville, ktorá si „prepožičala“ práve názov z tohto filmu.
Letošní jubilejní Febiofest se opravdu vydařil. Diváci znovu trhali rekordy, celebrit z řad režisérů i herců bylo nespočet a ohromný úspěch měl i hudební klub v prvním patře Slovanského domu s každodenním programem world a ethno muziky, který byl i místem setkávání a občerstvování, což je na festivalu nezbytná záležitost. Uvolněnou atmosférou, tančícími páry pod pódiem, levným pivem a především mladým publikem, tak připomínal letní hudební festivaly.
Zcela určitě jste slyšeli alespoň pár tónů některé z desek jedné z nejvýznamějších zpěvaček současti, osobnosti, která si jde vlastní cestou a nenechá svůj potenciál sešněrovat komerčními požadavky nahrávacích společností. Ano, řeč je o Björk, dávno dospělé dívence s lehce eskymáckým výrazem a úžasnými nápady.
Někdejší techno a rave party nebyly spořádané v podstatě diskotéky v oficiálních klubech jako dnes. Konaly se živelně, venku, někam se přesunuly vozy s aparaturou, energetické agregáty a stany fanoušků, hrála se divoká, do té doby neslyšená hudba, kouřila Marihuana a braly tabletky Extáze. Končívalo se až s policejním pokřikem: "Stop the music and go home!", resp. kočovalo na další nedobytá území.
První desku vydal coby člen skupiny Genesis v roce 1969, šlo o debut Genesis to Relevation, v následujících pěti letech Genesis vydali dalších 6 alb, která dodnes patří mezi nejlepší zdroje kvalitní muziky. V sedmdesátém pátém odešel na sólovou dráhu, dal světu fantastická alba jako Security nebo Plays Live.
S originální českou kapelou Tatabojs jsem se seznámil prostřednictvím jejich předposlední desky Termixes, tanečních remixů předchozího alba, díky našemu rezidentnímu cofočenskému DJ... taková Maličká dokázala rozparádit diskotéku k šílenství.
Určitě jste zaregistrovali v rádiích rusky zpívanou písneň “Nas Nědogoniat” skupiny Tatu. Mírně exhaltovaný dívčí zpěv v popové melodice s pravidelným rytmickým “tucáním”, okořeněným velmi hladkou ruštinou, dohromady vytvářející píseň s euforickým nábojem, která se velmi rychle zaryje pod kůži. A není to náhoda. Euforie je žádaná, texty vyprávějí o homosexualitě, lesbické lásce dvou dívek, hledání sama sebe.
|0-15|15-30|30-45|45-60|60-75|75-90|90-105|105-120|120-135|135-150|150-165|165-180|180-195|195-204|