Vývoj osobnosti

Lidé se nerodí stejní. Liší se podle pohlaví, ale také podle toho, co je přitahuje a čemu dávají přednost. Každý z nás preferuje určité vlastnosti člověka.

Lišíme se i preferencí sexuální aktivity a preferencí pohlaví - heterosexuální či homosexuální. Výzkumem bylo zjištěno, že hormonálním zásahem můžeme u zvířat docílit změny sexuálního chování. Dokonce bylo u opic docíleno změn sexuálního chování dle způsobu chovu. Jedná se sice o složitou etologickou problematiku, avšak model těchto pokusů lze do určité míry použít i pro lidi. U člověka je sexuální chování pochopitelně daleko komplikovanější.

Narodí-li se člověk, dokáže již velmi dobře vnímat veškeré podměty, které jako spousta živočišných mláďat dostává ze strany rodičů. Dítě ještě nerozumí slovům, ale je již schopno vnímat laskavý či káravý tón matčina hlasu a vnímá rodinnou atmosféru.

Zhruba mezi dvanáctým a osmnáctým měsícem si dítě uvědomuje svou pohlavní příslušnost k určitému pohlaví. Probíhá pohlavní identifikace a komplementace s rodičem opačného pohlaví. Pod vlivem dospělých si dítě ujasňuje a přijímá svou životní roli mužskou nebo ženskou. Problémy s upevňováním sexuální orientace nastávají v různých případech a možnostech, v nichž se dítě vyvíjí. Lidé s narušeným pohlavním vývojem se často hromadí v sexuologických ambulancích. Nejčastěji právě v důsledku konfliktu socioheterosexuální role a homosexuálního cítění a vnímání své sexuality.

Přestože výchova dítěte probíhá ve smyslu heterosexuálním, dítě přichází na svět již s určitými předpoklady pro pozdější pohlavní život a sexuální preferenci. Na tomto základě pak na jednotlivce působí podněty třeba i stejně silné a stejně zaměřené. Jistě existují určité obecné zákonitosti, zároveň je však každý člověk svébytnou individualitou, takže to, co u někoho zanechá sotva znatelné změny, může u někoho jiného výrazně změnit a ovlivnit celou osobnost.

K profilování sexuálních preferencí mohou v určitém věku dítěte kromě rodiny přispívat také dětské sexuální hry. Nejsou a nemusí být motivovány sexuálním uspokojením, třebaže se u chlapců dostavuje erekce. Zájem chlapců o pohlavní úd je příčinou homosexuálních her mezi chlapci - většinou jde o prohlížení penisu.
K homosexuálním hrám dochází v období puberty. Často jsou vyjádřením podřízenosti a autoritě k o něco staršímu chlapci. Takové hry můžou u ne zcela jasně vyhraněných chlapců působit zneklidnění a podpořit osobní nejistotu.

V pubertě onanuje naprostá většina chlapců. Je to normální způsob, jak uvolnit sexuální napětí, neboť v tomto období ještě nepřichází v úvahu pohlavní styk. Onanii doprovázejí erotické představy, které se týkají osoby, která u chlapce vzbuzuje erotický zájem. Pokud se ve fantaziích objeví chlapec, nemusí to být ještě významné, ale převažují-li ve fantazii erotické sny o stejném pohlaví, svědčí to jasně o dalším homosexuálním vývoji.

Nejen odborníky jistě zajímá, zda lze již v dětství rozpoznat budoucí homosexuální zaměření. Mnohdy můžeme vystopovat prvky chování charakteristické pro druhé pohlaví, ale ne vždy jsou směrodatné a naopak. Mladí homosexuálové nemají chuť k agresivním kolektivním hrám. Méně zlobí, rádi pomáhají v kuchyni a v domácnosti. Bývají za své chování chváleni. O to větší je pak zoufalství a zděšení rodičů, když se v pubertě ukáže, že se u takového chlapce objevila homosexualita.

Vztah mezi otcem a synem bývá někdy narušen již od dětství. Pro otce je totiž takový hodný syn najednou neuvědomělým zklamáním - nechová se totiž dostatečně klukovsky, jak by si otec přál, nevrací se mu obraz jeho dětství a jeho syn je pro něj v podstatě nevydařený mužský potomek. Právě tím lze vysvětlit, proč homosexuálové vykreslují svého otce nepříznivě, zatímco jejich heterosexuální bratři stejného otce odsuzují podle průzkumů mnohem méně. Také je nutné podotknout, že matky homosexuálů bývají dominantními osobami, takže otcova úloha v rodině nebývá nejdůležitější.

Tyto nápadné projevy v dětství ale nezpůsobují budoucí homosexuální orientaci. Jsou jen zevním projevem stavu, který by k jejímu brzkému uvědomění mohl směřovat! Proto vynucená změna chování, která by děti zákazy či příkazy nebo dokonce tresty nutila chovat se proti jejich přirozenosti, nejenže nic nezmění na podstatě jevu, tj. na narušení procesu identifikace s daným pohlavím, ale navíc silně negativně zasáhne do duševního vývoje dítěte. Takže zjištění, že holčička se pere s kluky a kope do míče, že odmítá nosit sukně a kluk se naopak fintí, nesportuje a přidržuje se mámy v kuchyni, by mělo být pro rodiče signálem, že se může v dospívání a v dospělosti u dítěte objevit odlišná sexuální orientace. To by jim mělo pomoci včas se připravit na přijetí takového dítěte, které se třeba nebude chtít chovat podle jejich tradičně utvářených představ.

Pro odhalení vlastní odlišné sexuální orientace používáme termín coming out. Některé prehomosexuální děti samy velice brzy pociťují, že jsou jiné než ostatní. Jsou však i takoví jedinci, kteří až do puberty a někdy i po ní o své odlišnosti nemají ponětí.

Zmatek v hlavě se objevuje většinou v dospívání. Dochází ke změně postavení mezi dětmi opačného pohlaví. Odhalení, že mě přitahují více chlapci než dívky, často přináší těžké duševní stavy. Objevují se deprese a sebevražedné pokusy. K onomu sebepoznání dochází velmi pozdě.

Člověk má často problémy s odlišením erotických a neerotických citů. Mnoho homosexuálů své city k příslušníkům mužského pohlaví interpretuje jako přátelství a naopak kamarádské vztahy k děvčatům pokládá za lásku. Tak může dojít k tomu, že si muž své zaměření uvědomí až po letech manželství. Směrodatně k odhalení orientace napomáhá analýza erotických fantazií a snů.

Otázkou coming outu se zabývá samostatná část serveru 004.cz, kde naleznete přehledně uspořádané informace, rady a příklady k tomuto tématu.

Mnoho odpovědí na své otázky získáte v archívu starších diskuzních fór webu, pro toto téma zde