Na rozdíl od transsexuála nejde u homosexuála o takovýto zrcadlový obraz normy. Na rozdíl od transsexualismu, kdy základem pro diagnózu je zcela obrácená pohlavní identita, přičemž sexuální orientace má podružný význam, u homosexuálů je naopak základem diagnózy obrácená sexuální orientace; přítomnost ostatních jevů jen částečně pozměněné pohlavní identity má význam podružný.
Nicméně tyto další projevy částečného narušení pohlavní identity jsou u homosexuálů časté. Pokud tyto známky narušené pohlavní identity nejsou u homosexuála přítomny vůbec a jeho stav je charakterizován pouze obrácenou orientací, nebo pokud jsou přítomny v tak malé míře, že se je daří nositeli před okolím dobře maskovat, hovoříme o maskulinní mužské homosexualitě, kdy jde tedy o muže homosexuálně orientovaného, ale cítícího a chovajícího se přiměřené mužsky; nebo o feminní ženské homosexualitě, kdy jde o ženu homosexuálně orientovanou, ale cítící a chovající se přiměřeně žensky. Jsou-li naopak známky narušené pohlavní identity zřetelně patné, hovoříme o feminním nebo efeminním homosexuálním muži - tedy zženštilém homosexuálním muži, nebo o maskulinní homosexuální ženě.
Feminní homosexuální muži mají mnohdy silnou touhu chovat se žensky, dokonce jako partnery mnohdy preferují heterosexuální muže a s homosexuálním mužem nejsou schopni kvalitního erotického prožitku. Jsou šťastni při vedení domácnosti, někdy mívají naléhavou potřebu transvestického chování - v uzavřených společnostech homosexuálů se převlékají za ženy (to transsexuálové nedělají). Mají-li možnost alespoň na chvíli se chovat jako skutečné ženy, cítí úlevu od nepříjemného napětí, vyvolávaného neustálou nutností svou přirozenou ženskost před společností tajit. Na rozdíl od transsexuálů mají však pozitivní vztah ke svým pohlavním orgánům, nechtějí být kastrováni, pohlavní orgány udržují v čistotě a považují je za ozdobu svého těla. Přesto jsou časté diagnostické potíže při odlišování silně feminního homosexuálního muže od transsexuála.
Podobně maskulinní homosexuální žena má tendenci zaujímat místo v tradičně typicky mužských povoláních. K péči o domácnost má odpor. Věnuje se typicky mužským sportům (fotbal, hokej) a někdy si osvojuje i tradičně mužské zlozvyky, jako je hrubé chování ve společnosti, nadměrné požívání alkoholu a kouření. Takže i při odlišování od ženského transsexualismu mohou být nesnáze.
Mnoho odpovědí na své otázky získáte v archívu starších diskuzních fór webu, pro toto téma zde