Nejprve bychom se mohli ve stručnosti seznámit se samotným pojmem homosexuality. Celá problematika je dále podrobněji rozvedena v jednotlivých kapitolách, na které jsou v textu vložené odkazy.
Homosexualita (homoerotika, homofilie). Podle sexuologického slovníku se o homosexualitě dozvídáme, že se jedná o eroticko-sexuální zaměření na jedince stejného pohlaví.
Kdo je homosexuál? Hodnocení homosexuality se v různých dobách a kulturách často diametrálně liší. To, co ve starověkém Řecku nebo Římě patřilo u mužů k "dobrým mravům" a u žen bylo vnímáno jako "feministická libůstka", je jindy a jinde považováno za sexuální deviaci nebo trestný čin. V řadě starověkých kultur byly homosexuální kontakty součásti náboženských rituálů, což je podrobněji popsáno v projektu Homosexualita a víra a v kapitole Homosexualita v lidských dějinách.
Společnosti, které homosexualitu vylučovaly, často argumentovaly i skutečností, že je to jev lidské zvrácenosti, který se v přírodě u jiných živočichů nevyskytuje. Jak ukázaly etologické studie, opak je pravdou - zejména vyšší savci, ale i ptáci se pokoušejí pářit s jedinci stejného pohlaví, nejsou-li k dispozici heterosexuální partneři. Častá jsou pozorování homosexuálních kontaktů u kopytníků (koně, krávy, velbloudi) a u šelem (hyeny, psi, lvi). Viz homosexualita u zvířat.
Výsledky biologických výzkumů posledních let však prokázaly, že homosexualita je vrozená, nejčastěji vzniká poruchou vývoje hypotalamického pohlaví na rozhraní 2. a 3. měsíce nitroděložního vývoje plodu, a proto nejsou akceptovatelné argumenty, že by dospělí homosexuálové své zaměření přenášeli na mládež a kazili ji. Esencialistické stanovisko pak považuje tuto charakteristiku za neovlivnitelnou, sociálně konstruktivistický pohled připouští existenci biologických predispozic, ale zdůrazňuje zároveň, že cítění člověka se v důsledku jeho kulturní a sociální určenosti mění (viz biologické příčiny homosexuality).
Homosexualita není v naší zemi trestným činem více než třicet let. Trestní kodex však donedávna zachovával trestnost homosexuálních styků s nezletilými staršími 15 let (na rozdíl od heterosexuálních styků). Vycházelo se totiž z názoru, že je věcí dospělých, jakým intimním životem chtějí žít, ale homosexuální kontakt dospělého s mladistvým byl považován za zvrácenost a byl trestně stíhán. Zřejmě také proto, že dlouhou dobu nebylo jasné, zda se člověk homosexuálem rodí, nebo stává na základě prvních sexuálních zkušeností. Od roku 1992 je u nás věková hranice trestnosti homosexuálního a heterosexuálního styku stejná - 15 let.
Homosexuální manželství u nás není možné. Např. v Dánsku mohou homosexuální partneři uzavřít formální svazek, který se právně řídí stejnými zásadami jako heterosexuální manželství (např. majetkové, dědické a jiné záležitosti). Podrobněji jsou tyto otázky rozvedeny v kapitole Právo a zákony.
Výskyt homosexuality se v naší populaci odhaduje na 3 - 5 %. Uvádí se, že počet homosexuálních žen je nižší, než počet mužů. Tyto statistické údaje mohou být zavádějící, protože ve společnosti je homosexuální žena svým chováním méně nápadná než homosexuální muž a snadněji uniká pozornosti svého okolí. Zajímavé jsou též názory veřejnosti na homosexualitu.
Mnoho odpovědí na své otázky získáte v archívu starších diskuzních fór webu, pro toto téma zde
Mnoho odpovědí na své otázky získáte v archívu starších diskuzních fór webu, pro toto téma zde