Vztah 2+1 a 1+1+1

Jak je již z názvu linku, na který jste právě klikli, patrné, rozhodli jste se nahlédnout do kapitoly, kde jsme se poodhalili myšlenky a principy vztahu, kdy nejsou citově provázání jen dva lidé, ale tři. Vztah s označení 2+1 je případ, kdy pevný dlouhodobý pár, kde jsou si partneři rovnoprávní vytvoří vztah, který není bezvýhradně rovnoprávným vůči třetímu. Onen třetí člověk se stává partnerem páru nikoliv jednotlivců. Na druhé straně vztah 1+1+1 je jakási idealizace, kde jsou si všichni tři partneři zcela rovni a není přesně dáno, jestli tam někdo má uvnitř k němu bližší vztah nebo je-li tam ukryt pár - nebo-li sešli jsme všichni tři a budeme se milovat.

Zda-li můžeme milovat více lidí najednou by se dalo filosofovat na etické úrovni, ale také na vědecké. Biochemie organismu při zamilování je známý proces. Člověk nedokáže být euforicky zamilován do více než jednoho člověka, ale bavíme-li se o vztahu, tak vztah není živen láskou mileneckou, ale partnerskou, která stojí na jiných základech a principech nežli na oné známé biochemii milenecké lásky. Dokonce by se dalo říci, že se jedná o zcela neprobádané specifikum lidského druhu.

Jelikož vědecké poznání často selhává bavíme-li se o iracionalitě, vyškrtněme na tomto místě kriticky vědecké hodnocení celé problematiky 2+1 a pozorujme své vlastní city a myšlenky. Jedná se také o ryze individuální záležitost, která je dána charakterem, morální a etickou vyzrálostí osobnosti, výchovou, sociálním a společenským postavením a vnímáním. Je absurdní, aby někdo tvrdil, že v této oblasti existuje nějaký pevný vzor, či si dovolil tvrdit, že pravda je v jeho názoru. Prožívání každého člověka je jiné a to, o čem se zde dočtete je jen o individuálním prožívání a chápání otázky vícečlenných vztahů. Celé pojetí této stránky je na iracionální bázi, proto lze očekávat, že silně materialisticky uvažující jedinci se těžko dokáží alespoň na okamžik vžít do situace, že pro ně neexistuje jen jeden kluk, ale dva a jen zčásti nahlédnou do tajů neznámého. Jejich chápání a uvažování může být natolik nepružné, že nedokáží naslouchat a vnímat to, co je jim popisováno. Jejich zatvrzelost a předsudky o nepoznaném jim zavřou oči a zacpou uši a budou křičet slova o smilstvu a hříchu. Nechť se čtenář těchto stránek pokusí alespoň na okamžik oprostit od racionálního uvažování a ačkoliv nechceme, aby se ztotožnil, nebo převzal všechny myšlenky, nabádáme, aby se pokusil na chvilku zbavit vlastní názorové verze a s nadhledem se vžil do situace níže popsané. Jedná se o skutečný příběh se skutečnými lidmi a prožíváním přesně tak jak je popsané.

motto1: Člověk se zamiluje vždy nečekaně, třeba i na první pohled. To jestli je, nebo není s někým již ve vztahu neovlivňuje to, jestli jsem schopen se zamilovat nebo ne. Vztah nás nedělá imunním vůči zamilování se.

motto2: Člověk může milovat 2 lidi, ale nikdy ne úplně stejně. Někoho miluješ tak moc, že s ním chceš být až do konce života. Někoho miluješ méně, ale přesto ti tvé srdce říká, že ho miluješ, někoho prostě jen miluješ pro to, jaký je a někoho máš jen rád...