Souzvučné mlčení

Ke košatosti vztahu patří rovným dílem i její protiklad, a to je tiché mlčení ve dvou, kdy se každý baví po svém.

Milenci jdou na koupaliště, každý si vezme svou knížku a oba mlčky čtou, chvílemi se chytí za ruce a někde ve křoví si třeba i tajně padnou v objetí, způsobem mládeži nepřístupným. Jedno je však podstatné: jsou spolu, ale každý si hraje na svém písečku.

Kdo by se pokoušel o ustavičnou a nepřetržitou košatost bez chvíle společného oddechu, tomu by se vztah i s tou košatostí rozpadl. Stejně tomu, kdo by si myslel, že když je láska mezi oběma dostatečně veliká, tak si milenci musí vždycky a za všech okolností stačit, a proto jakápak košatost?

Ovšem to všechno chce nějaký čas a odhaduji, že trvá nejméně půl roku, než milenci tyhle záležitosti zvládnou. A pokud si myslí, že o jejich zvládnutí usilovat nemusí, protože to všechno přijde samo, šeredně se mýlí a vztah se jim ošklivě zadrhne.

Jedna věc je ovšem při usilování o budování vztahu přísně zakázána. Nikdy nesmí jeden z milenců vést řeči typu: "Tady si to přečti, vztah má být košatý, a co my? Dovedeme tak akorát dojít k jezu na Berounce a pak jít zase zpátky." Takhle tedy ne.

V košacení vztahu si musí oba partneři vzájemně vyjít vstříc stejně daleko, vymýšlet a navrhovat spolu, a ne jeden druhému vyčítat nezájem.

Nemusím snad ani dodávat, že je to hlavně žárlivost, co brání košacení vztahu, ačkoli zdánlivě vede k jeho zpevnění. Říkám zdánlivě, protože každá žárlivost milenecký vztah drolí a nakonec, zase obrazně řečeno, z něj udělá hroudu suché zeminy, do níž stačí nepříliš silně kopnout a je po ní.

Takže závěrem opakování hlavních pravidel v údobí, kdy spolu dva lidé po období velkého milování začnou chodit:

1. Dovolují si individuální koníčky.
2. Mají vypracovaný styl společných zdrojů radosti.
3. Dokážou spolu neproblematicky mlčet a dělat si každý své.

Kdo neusiluje o tyto párové dovednosti, shoří v lásce jako suchý papír v ohni.