Nemalé procento homosexuálních mužů je zaměřeno na mladíky. Přitažlivý zjev, jemná hladká kůže, jejich nezkušenost i určitá naivita, která přísluší mládí, to všechno je pro ně přitažlivé. Bývají to však vztahy až na výjimky labilní. Brzy se ukáže, že mladší nezůstává stále stejně mladý, a starší pro něj začíná být příliš starý. Především však ve věkově nepříliš vyrovnané dvojici lze sotva předpokládat základy přátelství, které by napomáhalo překonat klesající erotickou přitažlivost již po několika měsících vztahu, kdy vyprchává pocit zamilovanosti.
Jako stabilní se jeví páry, kde věkový rozdíl není větší než 5-7 let. Vedle klesající erotické přitažlivosti a po fázi velké sentimentálně romantické lásky, kdy dochází k dekadenci partnerského sexuálního života, vztahy s velkým věkovým rozdílem končí svého trvání. U partnerů se může projevovat i generační rozdíl a neochota sjednocovat názory a prostředky k překonávání partnerské neshody a krize. Starší si myslí, že je zkušenější a váženější, a proto on ustupovat od svého rozhodně nemusí. Mladší zase bojuje s nerovnoprávností, kterou starší partner v páru zavedl. Právě nerovnoprávnost v rozhodování je klíčovým okamžikem v rozhádání se a následném ukončením vztahu. Aby takový vztah trval déle než 18 měsíců, což je kritická doba, musí zvolit partneři takový styl vztahu, který bude upravovat styl rozhodování.
Co bylo řečeno, platí i pro heterosexuální dvojice, a jako mezi nimi, i mezi mužskými páry lze najít i výjimky.
Krásných a pevných vztahů s větším věkovým rozdílem je však bohužel málo. Vztahů, které se rozpadnou rychle, jsou tisíce. Rozchod může být leckdy dramatický…
I homosexuální vztah má být založen na partnerství; vztah otce a dítěte je pro trvalé soužití zpravidla příliš vratký.