Styly vztahů

Velice rozmanitý může být styl onoho prvního údobí párového vztahu, kdy spolu milenci chodí.

I. Nejchudší a nejprostší styl spočívá v tom, že:

• se vidíme každodenně
• jeden druhému nedovolujeme volný čas pro individuální koníčky.

To není ani tak styl, jako spíš ubohost.

II. Potom existuje onen vskutku moderní, zdravý, přiměřený styl vztahu, částečně velkorysý a částečně obavný:

• vidíme se pravidelně, ale ne každodenně
• dovolujeme si přiměřený čas pro individuální koníčky.

III. A nakonec - kdoví zda je to obraz budoucnosti, či jen výjimka mezi styly - existuje styl volný. Při něm spolu dva lidé chodí, cítí se být milenecky spjati, oba vědí, že k sobě patří, ale jejich láska je jim stejně důležitá jako nějaká velká a složitá mimopárová činnost. On je třeba v naprostém zajetí parašutismu a ten druhý závodně hraje basket, a vedle toho se mají rádi.

Milenci volného stylu III se nesetkávají ani každodenně, ani pravidelně a dovolují si hodně času pro své individuální koníčky.

Přesto se mají hodně rádi - a co mají navíc? Mohou se na sebe těšit, mají spolu o čem hovořit a jsou přichystaní na pozdější správné, otevřené partnerské soužití. Množství koníčků a zálib způsobuje, že mají dostatečné množství opor a hodnot, které vytvořili, že jim nechybí děti a navíc jsou odolnější vůči partnerské krizi a stereotypu.

K volnému stylu se však musí najít dva mladí lidé, kteří chápou, a dokonce potřebují duchaplnost takového stylu, protože chtějí v životě něco dokázat, mají třeba k něčemu velké nadání a schopnost koncentrace i velkého úsilí.

Nemusím snad podotýkat, že k volnému stylu nepatří vidět se s přítelem nepravidelně a občas jenom proto, abych žil bez dohledu promiskuitním životem. Musí tady být nějaké to pevné mimopracovní a mimopartnerské zaujetí, které dodává tomuto stylu vztahu zcela zvláštní hodnotu.

Mnoho odpovědí na své otázky získáte v archívu starších diskuzních fór webu, pro toto téma zde