První vývojová fáze – Jak správně začít?

V dobách velkého milování, tedy v době prvních osmi až deseti měsíců vztahu, se především milujeme. Potom se buď rozejdeme a skončí doba velkého milování, anebo se nám na jejím konci od sebe nechce. Pak teprve spolu začneme opravdu chodit. To už není jen závazek mezi námi, od toho okamžiku se začneme i svým kamarádům, spolužákům, rodičům a příbuzným jevit jako dvojice, která k sobě nějak patří.

Zákon o tomto vztahu nic neříká, podle zákona mohu svého milého kdykoli opustit, aniž bych cokoli vysvětloval. Je tu však ještě otázka, co tomu říká zákon mravní.

Dostáváme se do křížové palby protichůdných pravd. Na jedné straně nemůžeme nařizovat, aby dva lidé zůstávali spolu, když to mezi nimi neklape. Na druhé straně je ovšem rozchod pro toho, kdo si ho nepřeje, pramenem bolesti, a navíc ten, kdo byl opuštěn, je pro své okolí vždycky tak trochu poznamenaný.

Jedna pravda zní, že se mladí lidé v této době rozcházet mají, aby nevznikaly krizové pokusy o trvalý vztah. Druhá pravda zase říká, že se v té době rozcházet už pokud možno nemají, protože to jednoho z nich zraňuje psychicky i společensky. Jak se tedy zachovat a co zvolit jako směr budoucí párové morálky?

Zastávám názor, že musíme bezpodmínečně dovolit, aby se v době, kdy dva lidé spolu chodí, mohli a směli rozejít. Ovšem za podmínky, že se rozchod nebude formulovat jinak než větou: "Rozešli jsme se." A nikoli že on mě nechal nebo ona mě opustila. Druhá podmínka je způsobit rozchodem co nejméně bolesti.

To však už není podmínka pouze pro toho, kdo opustil, platí také pro toho, kdo byl opuštěn. Opakuji už víckrát řečené, že s rozchodem musím počítat jako se ztroskotáním lodi, na které se plavím přes oceán. Nesmí to pro mne být hlavní program cesty, mám ale být na možné ztroskotání připraven a vědět, jak se při něm zachovat. To znamená, že v partnerově objetí nekňourám: "Já stejně vím, že se na mě jednou vykašleš!"

Vždycky jen ono důstojné: "Kdybys mě snad nechal, bude mě to trápit, ale přežiju to."

Mravnost tedy říká: Nesetrvávat ve vztahu, který se jeví jako neperspektivní, a když rozchod, tak ohleduplný a neurážlivý.

Chodit s někým znamená, že takový vztah je společensky známý a mezi milenci byl pojmenován. Správně má být řečeno: "Chodíme spolu."

Jakmile spolu chodíme, máme se pokusit určit, jaký styl vztahu zvolíme. Jak budeme realizovat tu závažnou etapu milenectví, kdy velké milování máme za sebou a sexuálně jsme se už poznali.