rubriky témata hiv/aids náhodný článek fórum gay komunita komentáře rozšířené hledání

Mageo meeting 2001

Některé tradice jsou moc příjemné, novověká zvyklost MageoMeetingů obzvláště - byla by ohromná škoda nepokračovat v řadě přátelských setkání. A vracíme se na půdu Pardubic, tady jsme se poprvé viděli v '97, ještě za fungování Life Klubu... vzpomete si někdo?:-)

Pardubice jsou zajímavý město, jako přistěhovalec a zároveň rodilý hradečák (rivalita mezi HK a Pardubicemi je vyhlášená...) v nich cítím jakousi prapůvodní vesnici, místo pro kratochvíle pánů z Pernštejnu, večírky, hony za divou zvěří. Této myšlence velmi nahrává fakt, že v Pardubicích jsou vlastně jen dvě hlavní ulice, tvořící přirozené i obchodní centrum města s přímou návazností na nádherné historické jádro. Což má svá pozitiva - všechno je relativně blízko a údržba centra je snazší než v případě "opravdových" měst (mezi které počítám i HK, neboť architektura se tam již od počátku řídila "městským" plánováním...), ale i negativa - zbytek stotisícového města působí lehce přilepeným dojmem a malebnost jádra je rozpuštěna v moři panelákových staveb.
Fantastický je zámecký park (prý fungující i jako holanda... nevím, neprozkoumáno:-) a napojení na Pernštýnské náměstí, je to jako byste se procházeli v úplně jiné zemi a úplně jiném století. Z Pernštýňáku je to přímo na Třídu Míru, jednu z hlavních ulic, která pokračuje k unikátnímu oranžovému Tescu a dále k nádraží; před Tescem ji ještě protíná Třída 17. listopadu, druhá hlavní ulice. Ta vede jednou stranou do HK a druhou do Chrudimi. Tak to je asi všechno podstatné:-)

A jako v comicsu > zleva doprava:


Nasedáme na parník Arnošt z Pardubic, již obeznámeni a tedy smutni, že parník kvůli závadě na jednom z motorů neodplouvá. Obsluha ovšem funguje, občerstvujeme se, zatím začíná pršet...	... a tak se přesouváme do malé privátní čajovničky. Proudem teče Maté Rancho, Nilgiri a Ptačí jazýček, nápoje to omamné...

... omamné natolik, že déšť-nedéšť, vyrážíme na procházku parkem, navštěvujeme většinu naplánovaných míst. Zde archivní záběr celé skupinky. Zleva: COF, VASA, PIKI, ROBOKOP, Jůlinka, BI-SON, ALCA, AUSSIEBOY, KENGURA, BERÁNEK, ICMI, HYBRID. Schází David a Matýsek, dorazí později a Bodyia za plachtou fotoaparátu.	Do Zanzibáru, do Zanzibáru, zní naše hymna, Profitero chutná výborně, café taky.

A je tu Lanza, pizzerie. Při prohlížení fotek z předchozích MM jsme shledali, že v této restauraci jsme snad byli pokaždé. Takže nás vítají radostně. Icmi s Davidem nás ovšem shokují, Alca s Bodyiou dostávají dort, který je vzápětí s pochvalným mručením hromadně zkonzumován.	Čas po obžérské seanci. Servírky ještě kouzelnější než běžně, na otázky, jaké to je, když žijou dva kluci spolu, odpovídáme přímo, podrobnosti zkoumají následně v klubu Balerina, kde se po půlnoci opět střetáváme.

Raně nedělní výlet na Kuňku; svítí sluníčko (občas), jde se hezky, od parníku je to asi 6km, zemdleně stoupáme po kopečcích...	... že to Cofík nevydržel a přebytek adrenalinu použil k mučení nebohého Vasy. Cofův úsměv je škodolibý, Vasova grimasa trpitelská. Ano, přátelé, i tací jsou mezi námi.

Zpátky jsme stihli MHD, logistika výletu byla neuvěřitelně propracovaná. Zde na lekci čínštiny, zkoušíme etnické karaoke.	A hra je skončena. Prozatím, samozřejmě:-) Řady prořídly, odpadlíky jsme nechali jejich osudu (pro filmaře BlairWitch3 > cestu trasy mohu dodat). Tak zas někdy!