Venku nepřetržitě pršelo a Noe už pomalu začínal shánět materiál na stavbu Archy. Každý kdo měl alespoň špetku zdravého rozumu o něj v tomto nečase zaručeně přišel.
Období dešťů bylo dlouhé a trýznivé. Tíha nočních můr stávala se nesnesitelnou a Polednice pravidelně navštěvovala zámek Virtuálního monarchy coby nezvaný host.
Jednoho rána Sir morfius pročítal ranní tisk, zvláště své oblíbené Kondolenční listy, nad kterými se zaručeně vždy mohl spravedlivě pohoršit.
Sir Morfius, Pogo a Anofeles se časně ráno vydali na procházku do míst kde i sebeméně perceptibilní jedinec pocítí vlhký, chladný dech a prastarou moudrost věkovité kolektivní bytosti, jakou některé lesy bývají.
Pogo coby vynálezce nebyl příliš úspěšný. Po jeho masti pro vzrůst vlasů vyrostlo na hlavách pokusných lysoňů prazvláštní chmýří podezřele připomínající ochlupení lidského těla na jistých místech.
Několik dní po jarním slunovratu skončilo téměř nekonečné období dešťů a mračna se začala neochotně rozptylovat. Jen co vyšlo slunce, Anofeles se šla rozhlédnout po parku.
Již třetí týden se smělá výprava Svědků Jehovových prosekávala neprostupnou a zrádnou džunglí. Nejméně dvě třetiny členů té výpravy už Jehova povolal k sobě, neboť všude se to jen hemžilo škorpióny, hady, moskyty a jinou jedovatou havětí, kterou sem dozajista seslal ďábel.
Sir Morfius a Pogo odletěli na jakousi slavnost již předešlého dne a Anofeles trávila dobu jejich nepřítomnosti tichým rozjímáním.
Poté co Sir Morfius skromně posnídal trochu chilského ledku v agarovém aspiku, odebral se do koupelny aby si dopřál osvěžující fenolovou koupel s příměsí waldorfského toluenu pro zvláčnění pokožky.
Sir Morfius usedl do otomanu po předcích a na klín si položil světlopohltivý polštář z černého čuchýru. Do jeho středu usadil převelevzácný Telurový zázračník.
Přestože si toho osudného dne Sir Morfius hned po ránu klepnul tabletu lásky k bližnímu, pohár jeho trpělivosti přetekl. Čím déle sledoval lidstvo, tím více se utvrzoval v podezření že je to banda nesvéprávných výtržníků kteří si nevidí ani na špičku nosu.
Toho dne se Sir Morfius, Pogo a Anofeles se rozhodli uspořádat malou zahradní slavnost na památku pětistého výročí Grungínovy autodemolice a zvláště pro obveselení své a pozvaných přátel. Hosté se sjížděli už od rána, takže před zahájením samotné párty už byli dostatečně sjetí.
Autor netrpí přehnanou skromností, jak si čtenáři jistě povšimli, sám sebe charakterizuje jako hyperextroverta, místy až exhibicionistu se sklonem k maniodepresivní psychóze.
Na dně Mariánského příkopu se od úsvitu věků rozkládá gigantický masiv krystalického křemíku protkaný hustou sítí zlatých žilek.