Svrab je časté infekční kožní onemocnění, přenosné z člověka (vzácněji zvířete) na člověka, které patří do skupiny chorob přenosných pohlavním stykem (STD).
Původcem je mikroskopický roztoč Sarcoptes scabiei (zákožka svrabová). Roztoč žije celý život v kůži člověka. Mimo hostitele samička přežívá maximálně 2-3 dny. Dospělá samička zákožky má velikost 0,3-0,4 mm, sameček je poloviční. Oplodněná samička se zavrtává do škáry kůže a vytváří chodbičku, kde během svého 30denního života denně klade 2-3 vajíčka. Larvy se líhnou za 3-4 dny, kompletní vývoj trvá 10-14 dní. Pouze 10 % vajíček přežívá do dospělosti. Průměrný počet dospělých samiček na kůži nakaženého pacienta je asi 11; u norského svrabu tisíce až miliony.
Klinický obraz a diagnostika infekce:
Pro podezření na nákazu svědčí následující příznaky:
Roztoč - zákožka svrabová v nákresu. |
Postižení penisu četnými chodbičkami, které svrab v kůži zanechává, vytváří červené pupínky až hrbolky. |
Roztoč pod mikroskopem. |
Roztoč pod mikroskopem. |
Svrab u čistotných osob – tzv. “svrab lepších lidí”
Svrab se může vyskytnout i u osob s vysokou hygienickou úrovní. Diagnóza je pak velmi obtížná, protože kožní příznaky jsou málo zřetelné, necharakteristické nebo chybí.
Svrab norský (Scabies norwegica)
Vzácná, zato však závažná forma svrabu, která vyvolává lokální nebo regionální epidemie, obvykle nemocniční. Postiženi bývají oslabení pacienti s poruchou imunity (včetně HIV infekcí). Je vysoce nakažlivý, protože v olupující se kůži jsou tisíce až miliony roztočů.
Svrab přenosný ze zvířat
Kočky a psi mohou být postiženy svrabem. Roztoč může být kontaktem přenesen na člověka, ale není schopen se na lidském těle množit. Začátek symptomů bývá obvykle náhlý a objevuje se asi 10 dní po přenosu roztoče. Vyrážky jsou obvykle mírnější a ztrácejí se za 4-6 týdnů. Z člověka na člověka se nepřenáší.
Svrab se vyskytuje celosvětově v 30letých cyklech s 15letým intervalem mezi epidemiemi, ale poslední pandemie, která začala v r. 1964, tento limit přesáhla. V ČR je scabies v pořadí čtvrté nejčetnější infekční onemocnění. Postiženy jsou všechny věkové skupiny s nejvyšším výskytem u 15-19letých.
Způsoby přenosu:
Přenos onemocnění se děje přímým těsným tělesným kontaktem, zejména při pohlavním styku. Je proto zařazen mezi STD – choroby přenášené pohlavním stykem. A jako infekční onemocnění podléhá povinnému hlášení.
Další cestou přenosu je kontaminované ložní prádlo, ručníky, šatstvo. Šíření onemocnění napomáhá nízká úroveň hygieny (např. v ubytovnách, hotelích, ústavech sociální péče) a promiskuita. Onemocnění svrabem bývá často nemocnými pociťováno jako ostuda vzhledem k předsudku, že jde o nemoc špinavých a zanedbaných lidí. Svrab však postihuje všechny vrstvy populace. Onemocnění se nepřenáší běžným denním stykem – např. podáním ruky, dotykem.
Inkubační doba je 14 až 21 dní.
Období nakažlivosti končí po řádně ukončené léčebné (antiskabiesní) kůře, kterou řídí dermatolog, a po provedení všech příslušných hygienických opatření.
Léčba: U léčby svrabu je třeba dodržet řadu důležitých zásad. Jen tak bude úspěšná nebo nedojde zbytečně k opětovné infekci (reinfekci).
Prevence: Ochrana jiná než opatrnost při výběru sexuálních partnerů neexistuje. Dbejte též základních hygienických pravidel při ubytování – vyprané lůžkoviny apod.
Mnoho odpovědí na své otázky získáte v archívu starších diskuzních fór webu, pro toto téma zde