Hepatitida

Virová hepatitida označovaná jako žloutenka je vážné infekční onemocnění jater způsobené viry. Celkem známe 5 druhů virových hepatitid, které označujeme A, B, C, D a E. Laik na první pohled nepozná, jakým virem se nakazil, neboť projevy všech hepatitid mohou být velmi podobné či vzácně i nulové. 
Virové hepatitidy jsou velmi rozšířené v rozvojových zemích, kde se setkáme i s typy, které se u nás nevyskytují. Je to např. hepatitida typu E. 
Virová hepatitida je jediná sexuálně přenosná choroba, proti níž se můžeme chránit očkováním!!

Ačkoliv je hepatitida A - (HAV) označována jako nemoc špinavých rukou, je u ní výrazné riziko přenosu pohlavním stykem a tak patří, spolu s hepatitidou B - (HBV), mezi sexuálně přenosné choroby (STD). Největší množství přenosu HBV se odehrává sexuálně a u HAV je sexuální přenos na druhém místě.

Oba viry jsou vysoce infekční a odolné vůči zevním vlivům!

Jaké je srovnání nebezpečí hepatitidy B a AIDS?

V porovnání s tak obávanou chorobou, jako je AIDS, je hepatitida přibližně 100x nakažlivější a oproti AIDS, jímž je podle odhadu WHO z roku 2000 nakaženo 35 milionů HIV pozitivních na světě, jsou hepatitidou B celosvětově nakaženy 2 miliardy lidí.

Na fotografii jsou játra 16leté dívky, která podlehla hepatitidě B. Je zde dobře vidět cirhózou poškozená jaterní tkáň.

Hepatitida A

Symptomy: V 70 % případů jsou po inkubační době 16-50 dní na začátku patrné trávicí potíže, ve 30 % mají chřipkový charakter, s teplotami. Kožními příznaky jsou žloutenka, vyrážky (kopřivka). Průběh onemocnění může být závažný a léčba, která je symptomatická, probíhá na infekčních odděleních. 

Přenos viru hepatitidy A je fekálně-orální, tj. cestou stolice-ústa. Přenos viru usnadňují praktiky orálně-análního sexuálního styku, známé jako tzv. rimming, který praktikuje nemalé procento gayů. 

Inkubační doba je 16-50 dní. 

Imunita po prodělaném onemocnění je celoživotní. 

Hepatitida B

Symptomy: Onemocnění má těžší a delší průběh než hepatitida A. Kromě trávicích potíží jsou časté příznaky chřipkové, kloubní, kožní a nervové. V důsledku postižení jater vzniká tzv. intrahepatální cholestáza, přeloženo do češtiny městnání žluči uvnitř jater, stoupá hladina bilirubinu v krvi, který se dostává do kůže a projevuje se typickým zežloutnutím kůže, bělma očí a nehtů. Proto se onemocnění nazývá žloutenka. Stolice je světlá, zatímco moč má tmavou barvu.
Onemocnění může v 5-10 % případů přejít do chronického stadia, které někdy vede až k jaterní cirhóze nebo dokonce k rakovině jater. 

Přenos se děje především parenterální cestou, tedy mimo trávicí ústrojí, nejčastěji cestou krevní, a k nákaze stačí nepatrné množství séra, méně než 0,01 ml. Přenos je možný i prostřednictvím společně používaného holicího strojku, kartáčku na zuby či jiných předmětů denní potřeby nebo nesterilní injekční jehlou!! HBV byl nalezen téměř ve všech tělních tekutinách, ale pro přenos infekce má zásadní význam krev a krevní deriváty, dále sperma, vaginální sekret, sliny, pot a slzy.

HBV se přenáší běžně vpichem použité infikované jehly u narkomanů a nezřídka nešťastnou náhodou u zdravotníků. Používáním jehel či jiného materiálu a nástrojů na jednorázové použití se ve zdravotnictví riziko přenosu viru hepatitidy B výrazně snížilo.

Sexuální přenos: Hepatitida B patří mezi choroby přenášené pohlavním stykem (tzv. STD nebo STI), a to homosexuálním i heterosexuálním. Zajímavé důkazy pro sexuální přenos jsou u gayů, kde jejich postižení je úměrné častosti střídání mužských partnerů. V případě 600 gayů v New Yorku byly v séru zjištěny protilátky proti HBV v 51 %. Šlo převážně o bělochy pod 40 let, většinou vysokoškoláky, kteří se s infekcí setkali. U lesbiček byla pozitivita jen 6,3 %. Z vyšetřovaných mužů si bylo vědomo minulé infekce 23 % a u těchto byla celková pozitivita sér na HBV 65 %. Souvztažnost séropozitivity na HBV s promiskuitou byla výrazná: z těch, kteří měli za minulý rok méně než 10 partnerů, bylo infikováno HBV 30 %; z těch, kteří měli více než 10 partnerů, bylo nakaženo 60,5 %. Nejvyšší séropozitivita byla u mužů, kteří výhradně nebo převážně pěstovali anální soulože, a daleko nižší byla u těch, kteří dávali přednost orálně genitálním stykům.

Jaké jsou důvody vysokého rizika infekce HBV u gayů?
Především je to vysoká promiskuita, časté pasivní nebo aktivní anální styky, při kterých často vznikají místní poranění konečníku. Zánět rekta vede k tomu, že skrze porušenou sliznici virus snáze vniká. Rovněž krvácení z konečníku je časté u mnoha pasivních gayů. Orálně genitální nebo orálně orální styky gayů mají na získání HBV malý vliv.

Výskyt je celosvětový. V oblastech Afriky a Asie onemocní endemickým výskytem především děti. Ve vyspělých zemích je nejvyšší výskyt u dospívajících a dospělých. Hepatitidou B jsou ohroženy především osoby s rizikovým sexuálním chováním. Vyššímu riziku infekce HBV jsou vystaveni též pracovníci ve zdravotnictví. 

V České republice je v posledních 5 letech hlášeno průměrně 800 případů onemocnění ročně (nemocnost 8/100 000). Ještě v polovině 80. let byla nemocnost trojnásobná. K snížení nemocnosti u nás nesporně přispělo očkování osob vystavených vyššímu riziku infekce, např. zdravotníků, zahájené v polovině 80. let. 

Inkubační doba 50-180 dní, průměrně 90 dní.

Období nakažlivosti: Nákazu virem hepatitidy B lze zjistit vyšetřením krve. Pozitivitu testu prokáže nález tzv. "Australského antigenu" (zkratka HbsAg) Pozitivní osoby jsou potenciálně infekční. Musí být léčeny a sledovány na infekčních odděleních. Zdravotnický personál by měl být vždy upozorněn na pozitivitu HbsAg. 

Léčba je symptomatická.

Očkování: Provádí hygienické stanice. Je důležité zejména u osob, které jsou vystaveny zvýšenému riziku infekce.