Rozchod po 12 letech

Obracím se na Vás, jelikož si právě prožívám velmi traumatizující životní situaci. Po 12 letech společného soužití se svým partnerem, kdy nedošlo nikdy k žádnému projevu nevěry mě můj partner bez jakýchkoliv předešlých signálů opustil s naším společným kamarádem. Podotýkám že mi je 37  mému bývalému příteli 32 a odešel s klukem, kterému je 19. Chápu, že to bylo zřejmě z jeho strany šílené vzplanutí lásky a proto učinil toto rozhodnutí. Já to ale stále nedokážu pochopit. Nebyly žádné hádky, žádná nevěra, žádné výčitky prostě nic, co by náš vztah poškozovalo. Jednoho rána jsme spolu hovořili a já už něco začínal tušit, jelikož se k němu choval jinak než ke mně. Prostě něžněji, víc mu naslouchal atd. Já jsem se ho zeptal, jestli je do něj zamilovaný. On mi odpověděl, že ho má rad a já se zeptal, jestli ho miluje víc, než mě. On, že mě samozřejmě miluje víc. Pak ale řekl, že mě miluje, ale nedokáže se mnou žít. Tím to v jednom okamžiku skončilo. Je to teď už asi měsíc. První týden byl šílený. Musel jsem si vzít volno v práci a odjet mimo Ostravu, k rodině, která nás oba vždy strašně podporovala. Asi z toho nejhoršího jsem už venku, ale nedokážu se s tím pořád smířit. Když přijdu domů, všude ho vidím. Byt jsme budovali 2 roky společně a těšili jsme se na něj asi 6 let, než jsme našetřili peníze.To nejhorší je ale to, že je se mnou v práci. To je na tom to nejhorší. Jak mám pracovat na nějakém zapomínání, když ho pravidelně denně vidím metr od svého stolu 9 hodin?

Milan

Milý Milane,

děkuji za projevenou důvěru, se kterou jste se na nás obrátil. Myslím, že rozumím vašim pocitům, které vám rozchod s přítelem způsobil.
Kvalita předešlého vztahu nemusela zcela nutně ovlivnit partnerovo rozhodnutí odejít. Neměl byste se trápit tím, že váš vztah skončil proto, že byl nějak vadný. Ba naopak. Jeho kvality mohly připadat partnerovi natolik samozřejmé, že ho nedocenil. Samozřejmě, že jako nejpravděpodobnější se jeví varianta zamilování se do onoho 19letého chlapce. Mnoho gay mužů je zaměřeno na mladíky. Přitažlivý zjev, jemná hladká kůže, jejich nezkušenost i určitá naivita, která přísluší mládí, to všechno je pro ně přitažlivé. Snadnou podlehnou právě muži žijící ve vztazích jako byl ten váš. Je to něco nového, krásného, sentimentálního. Přináší jim to pocit jakési pubertální mladosti, který už dlouho nezažili.
Bohužel musím konstatovat, že to bývají vztahy až na výjimky labilní. Nechci nikomu upírat právo a touhu po štěstí, ale je to tak. Později se ukáže, že mladší nezůstává stále stejně mladý, a starší pro něj začíná být příliš starý. Především však ve věkově nepříliš vyrovnané dvojici lze sotva předpokládat základy přátelství, které by napomáhalo překonat klesající erotickou přitažlivost. Jen málo takových vztahů přežije dobu 2 let, hranice 10 let je již opravdu naprostou vzácností.
Může se tak i stát, že by se partner mohl chtít po případném rozpadu vztahu vrátit zpět. V současné chvíli asi nejste schopen říci, přál-li byste si, aby se partner vrátil, či ne. Ani byste tak uvažovat v tuto chvíli neměl. Zkuste se zamyslet nad tím, chtěl-li byste zůstat s bývalem partnerem jako přátelé či nikoliv. Jestli jste chopen sdílet s ním pracovní prostor, či ne. Snažte se uchovat si kvalitní odstup a nezničit neuváženými slovy či činy, co jste budovali 11let, a to i přesto, že to je již vlastně pryč. Snažíte se na posledních 11let zapomenout a spolu s tím i na toho, kdo se ve všem srdci natolik zabydlel. Zapomenout se vám nepodaří, a tak se pokuste přijmout jeho přítomnost ve vašem životě i z jiného úhlu pohledu.
Osobně bych vám doporučil návštěvu psychiatra. Jako velmi pozitivní by se zde mohlo osvědčit vhodné thymoleptikum, které by vám pomohlo v překonání skepse.

Hodně štěstí

Mnoho odpovědí na své otázky získáte v archívu starších diskuzních fór webu, pro toto téma zde