Obracím se na tebe se svým problémem. Žiji se svým klukem již tři roky v partnerství, které vypadá jako příkladné a spokojené. Já jsem však trochu rozpolcený. Stručně řečeno probíhá ve mě boj mezi srdcem a rozumem. Srdce říká, že jej miluji, jsem na něj zvyklý, doma nám to klape a i když už to v posteli dávno není to, co bývalo, je to pořád kluk, se kterým si dokáži představit celý zbytek svého života. Můj rozum ovšem říká něco jiného - prostě že to není ten pravý.
Seznámil jsem se s klukem, který hraje v travesti show. Mě osobně se travesti představení nelíbí a nechodím na ně. Zajímalo by mne, jestli travestitem může být normální gay nebo se od ostatních gayů nějak odlišuje? Já sám jsem, myslím normální gay, a neumím si představit, že by mne bavilo se převlékat za ženu.
Je mi 26 let a už hodně dlouho hledám kluka přes internet na seznamce a všude možně. Stále se mi nedaří najít nebo se setkat s klukem mých představ. Jsem z toho hotovej. Hledám kluka mladšího kolem15-17 let.
Mám docela dlouhodobý vztah s jedním kamarádem, bydlíme blízko sebe a chodíme do stejný třídy, je mi 15, je mu také. Dneska večer jsem objevil, že není gay. Měl erekci při jednom filmu, kde jsou nahý holky a přiznal, že je na holky.Celou dlouhou dobu jsem doufal, že jsem našel toho pravýho.
Mám takový "divný" problém... Přes 4 měsíce chodím s klukem. Náš sexuální život obnáší sice jisté "nedostatky", ale i tak vždy uděláme nějaký kompromis a vše je v pořádku... Potíž však je, že já jsem jaksi na tom sexu asi "závislejší", což mě docela děsí, neboť můj kluk na mě nemá moc času, a já ho mám poměrně dost...
Asi před půl rokem jsem se rozešel se svým klukem, kterému bylo 33 let. Myslel jsem si, že to bude v pohodě a najdu si někoho jiného. Ale trochu se to zvrtlo, zjistil jsem, že i když s ním půl roku nechodím strašně na něj žárlím. Asi ho mám pořád rád, ale on mne asi už nechce.
Dobrý den, s manželem jsme spolu 13 let, 6 let v manželství, máme ročního syna. Teď se mi manžel svěřil, že ho zhruba půl roku přitahují muži. Můžete mi nějak poradit?
Mám přítele už skoro půl roku. Prvních několik měsíců to bylo vše krásné, zkrátka období fascinace. Přítel ale asi poslední měsíc má hodně práce a věci na vyřizování, že jsme se dlouho neviděli.
Poznal jsem svého partnera za účelem sexu přes net, sex byl a pak se něco stalo a skončil. Můžu říct, že jsme partneři, ale on odmítá sex, dle něj ho už nevzrušuju.
Na otázku mého kluka už nedokážu odpovědět bez váhání. Nejsmutnější na tom je skutečnost, že on to cítí a je z toho hrozně smutný. Naše situace je taková, že jsme rok a něco spolu, já bydlím u něho, s ním ještě bydlí nemocná babička, kterou každý den navštěvuje jeho máma.
Už několik let mám tzv. "vztah" s mým nejlepším kamarádem. Trávíme spolu všechen volný čas. Je možné, že to bere jen jako hru, nebo že se to snaží skrývat? Když se zeptám přímo jak On na tom je vždycky dostanu vyhýbavou odpověď. Je taky gay?
Mám na vás dotaz týkající se mého asi velmi vážného životního problému. Je mi 23 let a jsem homosexuál se svou orientací plně smířený. S čím však nejsem vůbec smířený, je asi "druh" mé homosexuality. Jsem fyzicky celkem atraktivní a kluci o mě mají zájem. Bohužel ne já o ně, ačkoliv bych moc chtěl - několik posledních let si začínám stále více uvědomovat to, že se mi líbí hodně mladí kluci.
V mém partnerovi silněji projevil sklon k fetiši na uniformy, já bohužel nesdílím stejné vzrušení z podobných věcí, tím pádem se sex dostal na nulovou hranici. Co dělat v takovém případě, kdy partnera miluji, on mne též, leč k sexu jsme jaksi nekompatibilní.
S přítelem jsme spolu žili 6 let. V poslední době jsme se dost hádali, ale jenom kvůli maličkostem. Po poslední hádce přišel s tím, že se stěhuje ke kamarádovi a popřemýšlí jestli se mnou vůbec chce ještě něco zachraňovat. Prý není schopný dál se mnou žít a chybí mu svoboda, protože jsme spolu 24 hodin denně.
Nedávno jsem prožil nebo stále ještě prožívám můj první milostný vztah s klukem. Jenže on mi asi po měsíci řekl, ze mě nemiluje, ale přitom se náš vztah prakticky nezměnil - pořád jsme spolu, spíme spolu, jen mi neříká, že mě miluje. Co myslíte, má takový vztah smysl? Neměl bych s ním raději zůstat kamarád, vynechat sex a čekat, co ukáže čas?