Pedofilní fantazie

Dobrý den,

mám na vás dotaz (jestli se to tak dá vůbec nazvat) týkající se mého asi velmi vážného životního problému. Je mi 23 let a jsem homosexuál se svou orientací plně smířený. S čím však nejsem vůbec smířený, je asi "druh" mé homosexuality. Několik posledních let si začínám stále více uvědomovat to, že se mi líbí hodně mladí kluci (spíš bych měl napsat malí kluci). Pokud masturbuju tak jedině s představou kluků kolem 9-13 let, někdy i mladších, jen výjimečně starších (starší - max. 18-ileté si představuju jenom v dvojici s malým klukem a jejich společné souloži). Přiznám se, že jsem i na internetu nejednou hledal velmi malé ("preteen") kluky (v žádném případě však ne na placených stránkách - jen to co bylo volně ke stažení). Hledání partnera se mi nedaří, měl jsem pár vztahů, které většinou skončili tím, že mě dotyčný přestal po (obvykle velmi krátkém čase) fyzicky přitahovat. Pokud jsem měl pohlavní styk, tak v 90 % případů jsem byl schopen orgasmu pouze za pomoci představ, že souložím s malým chlapcem.. A i tak jsem obvykle pár hodin po styku měl nutkání znovu se udělat sám, protože daná soulož mě plně neuspokojila. Přitom o sobě vím, že jsem fyzicky celkem atraktivní a kluci o mě mají zájem. Bohužel ne já o ně, ačkoliv bych moc chtěl. Nevím co mám dělat, asi protože vím, co to znamená. Vím, že dělat nemůžu vůbec nic. Vím (tuším) co mi asi poradíte (že s tím nemůžu nic dělat). Takže vlastně ani nevím, proč vám píšu, ale asi proto, že se chci o tom s někým podělit. Mám obavy, aby se zoufalství s narůstajícími roky nezvyšovalo. Navštívit lékaře se obávám - ne snad proto že by mě udal jako společensky potenciálně nebezpečného (i když bych asi musel vybírat - ale jak?), ale proto aby mě nechtěl "léčit" nějakýma hormonama nebo něčím takovým. Já si neberu prášek ani když mě bolí hlava a odmítám se otravovat jakoukoli cizí chemií, navíc takovou, která by měla ještě něco v mém těle potlačovat. Z toho je možná patrné, že svůj život asi mám rád (alespoň zatím). Bojím se jen tý budoucnosti. Postupem času mám pocit, že se ta touha stále více stupňuje (a někdy mám taky pocit, že se snižuje věk mých představovaných "objektů"). Bojím se samoty a nenaplněnosti. Děkuji za vaši pozornost.

Honza 

Milý Honzo,

děkuji za důvěru, se kterou jsi se na nás obrátil. Mít pedofilní představy je jistě znepokojující a pokud víš, že to bez nich nejde a nepůjde ani při sexu, je tvá obava o tom mít vztah a nebýt sám naprosto na místě. Nemá smysl ti zakrývat skutečnost, že mnoho pedofilů žije samo a mají problémy při navazování kontaktů. Pomoc sexuloga nespočívá v udávání, nebo nutně podávání nějakých tlumících léků a hormonů. Může spočívat v podpoře a hledání životních hodnot a třeba i adaptaci na starší objekty. To se někdy docela daří. Také pomáhá se zvládáním napětí a potřeby sexuálního kontaktu. Teprve tehdy, když klient nezvládá své puzení, jsou lékem volby antiandrogeny nebo estrogeny.

Návštěvu zkušeného sexuologa bych ti každopádně doporučil. Určitě můžete rozebrat své představy a možnosti a pokusit se společně najít nějaké kompromisní možnosti a dílčí řešení.

Budeš-li mít zájem, kontaktuj Sexuologický ústav, 1. lék. fak. UK a FN, Apolinářská 4, 128 08 Praha 2, telefon k objednání pacientů nebo dotaz na sestru je 224 96 8231. MUDr. Ivo Procházka. Návštěvu hradí zdravotní pojišťovna.

Hodně štěstí

Petr Poradna 004