Dobrý den,
právě se rozcházím s přítelem po dvou letech. Jeden z důvodů je, že mi řekl, že neví vlastně co chce a nechce mi ubližovat, že by byl ke mě neupřímný a mnoho podobně založených výmluv. Dlouho mi to vrtalo hlavou, jak může člověk, který mluví o budoucnosti, dětech a svatbě, takhle náhle změnit z hodiny na hodinu názor. Hodně jsem nad tím přemýšlela, nad naším chozením, jeho přáteli a chování ke mě a ostatním lidem okolo. O tématu gayú jsme také hodně hovořili, protože v jeho okolí jsem jich mnoho poznala a jsou to super kluci, stejně jako on.
Četla jsem hodně vašich příspěvků na téma "Jsem gay?", "Coming out" a myslím si, že právě "můj přítel" spadá do skupiny, která si to nechce přiznat, je tlačena okolím - měj rodinu, děti, těšíme se na vnoučata, teď už se svatbou zbýváš jen ty. Podle mě měl jet na ten týdenní pobyt do Černovic (našla jsem to prohlížením vašich stránek). Když jsem se ho o prázdninách ptala, jestli na ten týden "chlapů se svými dětmi" můžu jet taky, řekl, že tam jedou bez svých žen, jen asi jedna nebo dvě tam jsou kvůli vaření. Nakonec tam nejel, prý z důvodu pracovního vytížení a že chce být se mnou, protože se málo vidíme. Skutečně, já bydlím cca 100 km od něj, vídáme se o víkendech, ale vždycky to bylo úžasný, celé dva roky. Jen jednou jsme se skoro rozešli, právě v červenci a důvody byly stejné. Zkusili jsme to dál, ale jak je vidět, nemělo to být.
Měli bychom se ještě jednou sejít a pohovořit o tom. Bojím se však, že mi to neřekne a bude se v tom dál "topit" a já bych mu chtěla v tom hodně pomoci. Myslíte, že bych mu měla říct, co si myslím nebo mám raději mlčet. Moc mě to trápí, náš rozchod mě samozřejmě moc trápí, bolí to moc mě, ale jeho určitě taky.
Prosím, poraďte mi jak se mám zachovat, strašně mu chci pomoci, protože to je fakt nejlepší chlap, které jsem potkala.
Díky Martina
Milá Martino,
Děkujeme za důvěru, se kterou se na nás obracíte. Musím na začátek přiznat, že tento měsíc nejste první a asi ani poslední dívka či žena, která právě zjistila, že její přítel/manžel není tím, za koho ho považovala. Z vašeho dopisu mám pocit, že jste o něco dále než jiné ženy, které se snaží zachránit, co se dá, avšak dle mých mnohaletých zkušeností se to žádnému páru ani jednou nepovedlo. Být alespoň nějak připravená na rozchod je rozhodně dobrým vkladem pro řešení situace.
Je velice pravděpodobné, že Váš partner nemusí být tak jednoznačný gay, jak si možná myslíte. Je jen, řekl bych, málo lidí v populaci, kteří nejsou absolutně neteční k erotickému podnětu od osoby stejného pohlaví a je možné, že po experimentu s mužem se může vrátit zpět k ženám. Nicméně bych na to nespoléhal a připravil bych se na situaci nejpravděpodobnější, že se jen marně pokouší o adaptaci na ženu, podléhá tlaku společnosti a stanovuje si hodnoty rodinného typu. Ale protože je gay, nedaří se mu to a to je důvod, proč Váš vztah selhává. Určitě je nutné zmínit, že k Vám určitě něco zcela upřímně cítí, má Vás rád, ale pokud by byl gay, nebude to zřejmě taková ta hluboká láska erotická. Tu pozná pouze s mužem.
Určitě by mu pomohlo, kdybyste ukázala, že se k věci dokážete postavit pragmaticky, podat pomocnou ruku i přes to, že je to celé bolestná skutečnost. Důležité je, aby pochopil, že mít za partnera muže není nic méně hodnotného a zavržení hodného, než vztah se ženou a že gayové nejsou okraj a spodina společnosti. Není třeba si to psát na čelo, ale dá se v této menšinové roli otevřeně žít takřka bez problémů. Pokud mu však chcete pomoci, bude to již role přítelkyně ve smyslu kamarádky, nikoliv partnerky. Pokud se na to cítíte, určitě to ocení. Jinak doplním, že do Černovic jezdí psychoterapeutická skupina 25+ a Skupina adolescentů s vedením psychologů. Je tedy evidentní, že vyhledává pomoc odborníka podpora okolí bude jistě vhodná.
Petr, Poradna 004