Můj kámoš je gay. Nevím, co s ním mám dělat. Pořád se přede mnou vyjadřuje o svých klucích, zážitcích apod. Myslel jsem, že takoví kluci si to všechno nechávají pro sebe. Docela mě zajímá, jak někdo může být gay? Mně osobně se to nelíbí, ale jinak nic proti těm lidem nemám. Myslím si, že jsou normální a dá se s nimi normálně bavit. Dá se z toho vyléčit? Myslím si, že by to gayové neměli prozrazovat takhle na veřejnosti. Je to takový divný.
Norbert
Ahoj Norberte,
homosexualita není nemoc a homosexuální lidé nejsou nemocní ani úchyláci. Sexuální orientace, ať je jakákoliv, je vrozenou záležitostí. O možnostech vzniku píšeme na stránce http://homosexualita.004.cz/h-biologie.
To, že se tvůj kámoš chová otevřeně, je důkazem, že je se svojí orientací plně smířen a nestydí se za to, jaký je. Ty se také nestydíš za to, že se ti líbí holky, tak proč by někdo měl skrývat, že se mu líbí kluci? Ty bys chtěl žít celý svůj život ve lžích a předstírání toho, že jsi na holky a přitom by to bylo úplně jinak? Každý gay by chtěl žít tak, aby se nemusel bát vyvržení ze společnosti, když se okolí dozví, že je jiný.
Někdy se může stát to, že hezké přátelství mezi dvěma kluky změní svůj charakter. Jeden ze dvojice přizná podstatu svého kamarádství k druhému. Vyjde najevo, že nejde jen o čisté kamarádství. Jde o něco víc. O pravý lidský cit, možná o opravdovou lásku. Vyznání kluka druhému klukovi, vyznání čisté a upřímné. Nezřídka jde o pokus ukončit nešťastné zamilování a ujistit se o citech či necitech druhého.
Oslovený může reagovat různě. Nejhorší je, když nejenže nepochopí svého kamaráda, ale ještě vše sdělí ostatním k pobavení celého kolektivu. Je to senzace, je to bomba, všichni si řeknou: "Tomáš je teplej!" A smějí se.
Dotyčný, nešťastně zamilovaný, je tak navíc zostuzován, ponížen a je terčem posměchu a urážek. Může být i vyštván z kolektivu a donucen přejít na jinou školu. O problému svého potomka se mohou poprvé dozvědět rodiče – buď od pedagoga, od spolužáků či jejich rodičů.
Děti na historku "s teplým Tomášem" za čas zapomenou, ale v duši mladého člověka se přenáší životní trauma, je tímto zážitkem stigmatizován. Má strach z otevření se světu, strach z cizích lidí, uzavírá se do sebe. Gayové jsou mnohem psychicky křehčí než ostatní chlapci a mají výrazně zvýšený koeficient sebevražd. Zhruba 50 % všech gayů, kteří končí v sexuologických ambulancích, vykazuje ve své minulosti vážné pokusy o sebevraždu.
Nebuď proto sobecký a hrubý na někoho, kdo se ničím neprovinil. Kamarád žije svůj život a i tím, že jej jen vyslechneš, mu velmi pomůžeš.
Být gay neznamená nic špatného. Kluk nebo holka orientovaní na stejné pohlaví dokáží naplno prožívat vnější svět, prožívat naplno také lásku. Nejedná se o lidi méněcenné. Věř, že ti, kteří se jim vysmívají, zaslouží politování. Za malost, neinformovanost a špatnou výchovu v této oblasti.
A když tě někdo osloví? Osloví tě jako gay a bude s tebou chtít chodit? Uvědom si, že i gay či lesbička mají právo najít si někoho, kdo je bude mít rád, a že se nemusí trefit do orientace druhých. Nesmíš se jim vysmívat, stačí, když řekneš: "Neber to zle, ale nejsem jako ty." Musíš to sdělit diskrétně, beze svědků. Nedělat z toho událost dne. Myslím, že je třeba si vážit důvěry takového kamaráda a uvědomit si, kolik trápení a odvahy musel mít, než se svěřil.
Mnoho odpovědí na své otázky získáte v archívu starších diskuzních fór webu, pro toto téma zde