Zabývám se sám sebou

Ahoj!
Asi ze všeho nejlepší by bylo napsat na začátek můj věk. Je mi 20 let. Možná, že jsem už moc starý na řešení takových problémů. Ale až teď začínám řešit své problémy, co se homosexuality týče.  Až teď mám totiž čas. Do nynější doby jsem měl vždy tolik práce (škola, koníčky...), že jsem se je naučil nebrat na vědomí.

Do současné doby jsem s nikým nic neměl. Veškeré mé sociální vztahy zůstaly na úrovni kamarádství. A mými kamarády jsou především holky. Jsou mi blízké, skvěle si rozumíme. Dokáží mě i vzrušit. Při masturbaci však myslím převážně na kluky. I na ulici mám tendenci otočit se za klukem. To asi znamená, že jsem gay,co? Ach jo. Ale na druhé straně se mi zženštělí kluci příčí. Být homosexuálem znamená být zženštělý?

To ale není můj hlavní problém. Problémem je, že tuto skutečnost ignoruji. Prostě na to nemyslím a neřeším to. Raději neustále něco dělám. I teď mám pocit, že mluvím o někom jiným a ne o sobě. Co mám dělat? Jak si mám uvědomit, že bych to měl začít řešit, že to je MÝM problémem?
A i kdyby se mi to povedlo, tak by mě zajímalo ještě něco o coming out-u. Mylím, že svému okolí bych dokázal přiznat orientaci (alespoň někomu), ale rodičům opravdu ne. Fakt nechci. Je vůbec možné jim to nadosmrti tajit?

Děkuji strašně moc za odpověď!

Václav

Ahoj Václave,

To, že se ti líbí víc kluci, již podle mého odhadu víš zcela jistě. Zcela jistě nejsi ani trochu hloupý kluk, určitě studuješ na vysoké škole, ale nikde tě nenaučili, jak přijmout sebe takového jaký jsi. To se skutečně nedá naučit a neexistuje ani univerzální kuchařka jak na to.

Ptáš se, jak se problémem začít zabývat. Jsem přesvědčen, že se problémem zabýváš. Už to, že víš, co je coming out je toho důkaz. Coming out je proces, při kterém mimo jiné mluvíš sám se sebou a dáváš si otázky, které jsi mi poslal a to tak dlouho, až si uvědomíš, že jsou skutečně tvé a že než otázky jsou to podněty k tomu nedusit svou přirozenost někde kdesi hluboko v sobě. Musíš se vyrovnat se skutečností, že homofobní postoje v tvém okolí a společnosti se váží k tvým opravdovým pocitům a ty nepotlačovat. Určitě jsi se už zamiloval do kluka a strašně moc jsi se ho chtěl třeba jen dotýkat, ale říkal jsi si, přece nejsem teplej a představu jsi zaplašil. Představa, že bys měl být zženštilý teplouš ti zvedá vnitřnosti. Mnoho kluků si myslí, že být gay znamená být konformní s určitým image. To je samozřejmě mýtus a stereotyp. Jsi jaký jsi a jsi mimo jiné i gay a tak by to mělo zůstat.

Zkusit poznat někoho, kdo má stejné pocity jako ty, by mohlo být velice obohacující. Mohl by sis o tom s někým promluvit, najít spojence v tvém problému. Pokud na to nemáš odvahu, zkus to s někým koho důvěrně znáš. Nenech se tlačit do role pacienta, některé dívky k tomu mají tendence. Naučit se sdílet své pocity znamená poznat i sebe samého.

Pokud bys cítil, že potřebuješ psychologa, napiš a nějakého vybereme.