Nevěřím tomu, že se to nedá změnit!

Dobrý den,
je mi 22 let.  Myslím si, že jsem gay. Ovšem nežiji tak, nemám žádný partnerský vztah a okolí "nic neví". Střídám okamžiky, kdy se se svou orientací začínám smiřovat a okamžiky, kdy mám chuť se někam "zahrabat" a už nevyjít ven, případně se zabít. Chodím na konzultace k psychologovi i sexuologovi. Nejsem aktivní, praktikující křesťan a nesouhlasím s jejich "etickými" názory na homosexualitu. Přesto však, když někdy (většinou náhodně) čtu články v novinách, nebo teď stránky typu homosexualita.cz, nejsem si svou orientací příliš jistý. Můžete prosím dokázat či zpochybnit jejich citace různých autorit nebo "autorit" - čili sexuologů, odborníků na homosexualitu, tvrdících prý, že homosexualita lze v některých případech vyléčit a že opravdu homosexuálních, je asi jen 1% populace? Ony autority se prý mýlily a teď možnost "vyléčení" připouštějí. Údajně je homosexuální chování hodně naučeno - viz staré Řecko nebo mnohé kmeny v Africe apod.. Upozorňuji, že těmto zprávám vnitřně moc nevěřím a jejich společenská objednávka je mi jasná. Přesto mě nahlodávají dost a dost. Cítím se vyčerpaně, nemám žádné sex. představy, muži (a pochopitelně ani ženy) se mi nelíbí. Dříve jsem se uvolnil aspoň masturbací, teď už asi 2 měsíce ne(ani sny).
Děkuji za pomoc

Jirka

Ahoj Jirko,

Děkujeme za dopis. K článkům, které ti dávají plané naděje: Ti, kteří tvrdí, že dokáží homosexualitu vyléčit, se samozřejmě mýlí. Je to jen taktický tah náboženských dogmatiků, jak získat tolik potřebné ovce, jež je budou poslouchat, uznávat, pochlebovat a v poslední fázi se stanou jejich finančními donory.
Jednou takovou skupinou je NARTH.

 NARTH je sdružením lékařů majících skeptický náhled na vrozenost či neměnnost homosexuální orientace a snažících se ji léčit - povětšinou se tak děje pomocí náboženských terapeutických skupin. Samozřejmě, že pro jakékoliv zkoumáni je důležité, aby existovali i skeptici, kteří jdou proti proudu a dívali se na věc jinak. Představovat výsledek jejich práce za nejkorektnější a nejprůkaznější je vsak poněkud zavádějící, jsou jen jednou z alternativ a vykazuji tedy přinejlepším stejnou korektnost a přesnost jako jakékoliv jiné zájmové sdružení. Odkazy na stránky NARTH najdete téměř výhradně na křesťanských serverech zabývajících se problematikou odlišné orientace z pohledu věřících. Nikde jsem se nedopátral proč je potřeba aby pacient byl věřící, aby byla terapie této, dle některých tvrzeni: “získané psychické poruchy, úspěšná.“ Možná, že kdyby existoval skutečně úspěšný léčebný postup nezávislý na ovlivňování pacienta nějakou ideologii, objevovaly by se odkazy na NARTH běžně i na lékařských serverech. To samé platí i pro server homosexualita.cz.

 Server homosexualita.cz není špatně udělaný. Ba naopak pro svůj cíl je udělaný až moc dobře. Jinak autora tohoto webu jsem slyšel mluvit a je velmi demagogický. Důkazem schopností tohoto individua jsi třeba i ty. Tyto programově psané stránky u tebe dokázaly vzbudit pochybnosti a to velmi perfidním způsobem. Umí spekulovat a převracet vědecké poznání ve svůj prospěch. Znají většinu studií. Zpochybnit se dá úplně všechno, to není těžké. Nicméně myslím, že pokud vědecké týmy své projekty obhájily před komisemi a prezentují, ví podle mne, co dělají a říkají. Teorie příčin vzniku homosexuality nejsou tak jasné, jako černá a bílá, ale co jasné je, je neměnnost sexuální orientace, se kterou se člověk rodí. Církve, sekty, spasitelé guru, vezmou fragmenty výsledků a předvedou čtenáři vlastní interpretaci, tak aby dokázali, co potřebují a to tedy to, že ty potřebuješ je, aby ses zbavil své nežádoucí orientace. A výsledek?

Potlačení svého já, překrytí opravdových potřeb iluzí a vytvoření falešného velmi nebezpečného psychoidního stavu. Časté jsou deprese a výčitky, že se málo snažím, že to ve mne pořád je, i když už se vlastně dlouho tvářím, že ne. Připustím-li si neúspěch, jsem ohrožen sebevražednými myšlenkami, neb jsem zklamal nejen sebe, ale i svého spasitele. Pocity marnosti člověka pak pohltí a může se zhroutit – prostě se zblázní.

Kolik je homosexuálů? Průzkumy nereflektují počet gayů a lesbiček, ale stav společnosti a to jak tento stav vnímají samotní homosexuálové. Čím liberálnější postoje, tím se více lidí v dotazníku přizná k menšinové orientaci. Proto vychází tak malá čísla. Navíc je problém, že ne každý se identifikuje správně. Tisíce gayů a lesbiček prožijí celý život v popření své orientace.

Přitom být gay či lesbička, není nic strašného. Neznamená to automaticky nižší životní úroveň, ani méně radosti ze života či slasti. Být gay znamená, že se nemusíš smiřovat s průměrností. Řekni si, že je to vzácnost jako třeba levorukost. Leváci jsou taky normální lidé a je jich míň, stejně tak jako gayové a lesbičky.

 O léčení homosexuality jsme psali v poradně 004 – kapitoly Chci se z toho vyléčit a Léčba metodou SSAD. Homosexualitu nelze léčit. Je to jako nutit ledviny, aby pracovaly jako srdce a vyměnily si své funkce. Myšlenkami a vůlí lze ovlivnit jen některé mozkové funkce. Rozhodně si nemůžeme říct, že chceme aby nám narostl nějaký lalok kůry, zmenšil se mozeček a homosexuální hypotalamus odumřel a narostl nám heterosexuální. O léčbě homosexuality pomocí stereotaktických metod jsme též psali v projektu homosexualita.004.cz.

Píšeš, že homosexuální chování je naučeno. Ano, je možné se chovat homosexuálně, ale jen chovat, ne cítit. Vězni se chovají homosexuálně po dobu výkonu trestu, ale neudělá to z nich gaye. Jakmile mají šanci mít styk se ženou, od homosexuálních praktik upouštějí. V Řecku to patřilo k dobrým mravům, ale neznamenalo to, že se lidé stali homosexuálními a nepreferovali heterosexuální styky.

Ad absence sexuálních představ: určitě jsi to již konzultoval se svým sexuologem. Jedná se vynikající důkaz homosexuální orientace egodystonního typu. Vedle této varianty je možné, že se za tím skrývá nějaká závažná deviace. Nicméně to nebude tvůj případ. Jsi si vědom, že jsi gay, jen se ti nedaří přijmout tuto orientaci a sebe jako jejího nositele.

Muži se ti nelíbí, protože jsi si zakázal, aby se Ti líbili a ženy se ti nelíbí přirozeně. V podstatě se na sobě pokoušíš aplikovat averzivní léčbu homosexuality. Přitažlivost k mužům si spojuješ s hříchem a odporem. Je u tebe patrný smutek nad ztrátou heterosexuálního sebeobrazu. Prošel jsi mnoha fázemi a ocitl jsi se na křižovatce velmi blízko sebeakceptace, žádná jiná fáze krom sebeakceptace není. Buď popřeš sám sebe až do konce života a nebo si řekneš: Vždyť je to vlastně jedno jestli jsem gay nebo heterák, tak i tak jsem to já. Mám se rád i jako gay.  Nevybral jsem si jaký budu, ale jsem rád takový jaký jsem a to i tak, že mám třeba hnědý vlasy a ne blond atd. Nemůžu za to jaký jsem a nechci to měnit. Nebudu se zdržovat přemejšlením nad sebou samým, ale už si budu užívat jako gay a radovat se z života. Fine by bylo, kdybych někoho poznal. Sice nevím, jak by měl vypadat, ale určitě to poznám až ho uvidím. Bude sympatický, bude se mi s ním krásně povídat a do jeho očí se budu moci dívat hodiny.

Doporučuji projekt Mohu být gay? – http://sebepoznani.004.cz a projekt http://comingout.004.cz Nikam neúspěchem, ale přečti si je oba a celé. Třeba jako pohádku na dobrou noc jednu nebo 2 kapitoly.

Zkus se porozhlédnout po nějakém kamarádovi, co bude gay. Nemusíš s ním spát a chodit, to po tobě nikdo nechce, ale navázat kontakt s gay komunitou by pro tebe mohlo být zásadním krokem v sebeakceptaci. Poznáš jiné kluky a uvidíš, že nejsou o nic jiní, než ostatní lidé. Nebudeš se už tak bát být jako dřív. Třeba to, že ti už teď píšu je takový první kontakt. Sice jsme se ještě neviděli, ale podíváš-li se do průvodce na 004.cz uvidíš mne hned v té první kolonce:-) Jsem gay a jsem rád, že takový jsem.

Hodně štěstí