Publikace Terapie homosexuality

V těchto dnech je zasílána na všechny školy v České republice publikace „Terapie homosexuality“, nesoucí podtitul: Rádce pro postižené a poradce.

V rámci 11. kongresu k sexuální výchově v Pardubicích na tuto publikaci upozornil odbornou veřejnost MUDr. Radim Uzel, CSc., který zároveň vyjádřil zděšení nad tím, že se pod publikaci v úvodu podepsala PhDr. Iva Šípová, bývalá psycholožka Sexuologického ústavu I. LF, nyní důchodkyně.

Průvodní dopis spolu se složenkou „dobrovolný příspěvek na činnost“ pro ředitele škol přichází od o.s. Exodus. Finančně distribuci a tisk zajistilo katolicky orientované Hnutí pro Život ČR - Prolife, které vedle otevřeného boje proti základním lidským právům gayů a leseb odmítavě vystupuje proti používání antikoncepce a potratům. Publikace je překlad z originálu nizozemského katolického psychologa Gerarda J. M. van den Aardwega.

V čem hrozí riziko této publikace?

Vedle sdružení Exodus existují další katolické či jiné náboženské skupiny, které o sobě tvrdí, že jsou schopny vyléčit homosexualitu. Podrobili-li bychom jejich „vyléčené pacienty“ bližšímu sexuologickému a psychologickému pozorování, zjistíme, že samozřejmě došlo k tzv. maladaptaci – falešné adaptaci, která má mimo jiné nepříznivý dopad na celkové duševní zdraví pacienta, jeho psychickou pohodu a prožívání pocitu štěstí a naplněnosti. Vážně jej ale ohrožuje situace, kdy si připustí, že je homoerotikou stále přitahován. Bere to jako vlastní tragické selhání a je ohrožen depresemi a pokusem o sebevraždu. Homosexuální orientace v těchto „vyléčených“ lidech samozřejmě zůstává, a je jen otázkou času, jak dlouho se dokáží tvářit tak, že jsou vyléčení a falešně se stylizovat do heterosexuální role.
Homosexuál, který je se svojí orientací vyrovnán a spokojen – tzv. egosystonní homosexuál, se nikdy žádnou metodou nevyléčí. Naopak egodystonní homosexuál, který odmítá svou homosexualitu, se rád nechá manipulovat a pokud je manipulátor (vznešeně se může označovat za psychoanalytika) dostatečně šikovný, dokáže přinutit druhého, aby zapřel své přirozené potřeby.

Jako perličku si na závěr dovolujeme ocitovat začátek pasáže Masturbace z této publikace:

„Mnozí homosexuální muži a ženy jsou otroky těchto praktik, které je spoutávají v jejich nevyzrálých zájmech a sexuální erotice. Boj s těmito návyky je možné vyhrát, jestliže se člověk rozhodne vytrvat bez ohledu na občasné návraty ke starým praktikám. Boj proti masturbaci je samozřejmě zčásti shodný s bojem proti homoerotickým představám. Přesto je však třeba uvést některé specifické body. Masturbace je pro mnohé způsob sebeútěchy po frustraci nebo zklamání. Člověk se pohrouží do infantilního světa představ. Účinnou strategií je udělat si každé ráno pevné předsevzetí a toto předsevzetí, je-li to potřeba, opakovat. Např. večer nebo před spaním: „Přes den nebo v noci nepodlehnu.“ Takovým postojem rozpoznáte první signály žádostivosti rychleji. Když se touha objeví, můžete si říci: „Nedopřeji si to potěšení,spíše se chci cvičit v odmítnutí a něco vytrpět.“

Pedagogům, kteří mají zájem se dozvědět se potřebné informace k tématu homosexuality doporučujeme metodický manuál, který naleznou na adrese http://pedagog.004.cz.