Výskyt erektilních poruch je logicky přímo úměrný věku, v posledních letech však přibylo mezi pacienty výrazně mladších mužů.
Na dvojici Zdeňka a Patrika by se hodil název knížky Francise Scotta Fitzgeralda "Takový pěkný pár". Počátky jejich soužití připomínaly sexuální dostihy. Pak přišel rok několika převratných změn: přestěhovali se a Patrik přesedlal ze židle středoškolského učitele do křesla bankovního úředníka. Sexuální dostihy nenávratně skončily. Oba unaveni prací a okolním světem vyhradili pro sex víkendovou pětiminutovku. Občas se "to" nepovedlo a postupem času se "to" nepovedlo skoro pokaždé. Důvod byl prostý Patrik začal mít potíže s erekcí.
Pro všechny poruchy tohoto typu se používá termín erektilní dysfunkce . Příčiny jsou různé, ale výsledek vždy žalostně stejný: nedostatečně intenzivní a nedostatečně dlouhá tvrdost penisu, potřebná k uspokojivému pohlavnímu styku. Ty, které tohle potká, většinou vůbec nezajímají řeči o tom, že k pěknému sexuálnímu životu nemusí nutně mít ztopořený úd a klasickou soulož jako z pornokazety. Chtějí vědět, proč, co s tím a kudy z toho ven.
Za leccos můžou cévy
S erekcí, velmi delikátním a jemným procesem, si většinou muži hlavu příliš nelámou. Dokud je všechno v pořádku. Stačí však nepatrná kolize, a sebedůvěra se zhroutí. Negativní roli sehrává navíc skutečnost, že i pro ojedinělé výkyvy se používají termíny jako selhání, fiasko, neschopnost. Od neúspěchu je jen krůček k nejistotě a k šílenému bludnému kruhu, kdy se muž pouští do sexuálních hrátek se stejnou chutí jako do předem prohrané bitvy.
"Pokud jde o psychogenní postižení, dokáže člověka z kruhu vymanit skutečnost, že se erekce několikrát za sebou podaří. Takovým pacientům může pomoci několik injekcí, případně Viagra - už pro ten pocit, že kdyby něco, mají krytá záda," říká Vladimír Kubíček z českobudějovického Centra andrologické péče.
Horší to je s muži, kteří do bludného kruhu vstupují se špatně průchodnými cévami, nedostatečně fungující topořivou svalovinou a dalšími potížemi. Jsou-li tyto organické poruchy doprovázeny psychickými, bývá léčba svízelnější a může se protáhnout na několik let. "Takový pacient by se měl především dostat do lepší kondice," konstatuje doktor Kubíček. "Snažíme se mu proto vysvětlit principy dobré životosprávy, podáváme mu léky podporující prokrvení tkání, snažíme se ovlivnit hormonální prostředí. Léčíme prostě celý organismus, protože cévy v oblasti pohlavního ústrojí odrážejí stav cévního systému celého těla. U někoho se cévní poruchy projeví tím, že dostane infarkt, jiného bolí při chůzi nohy - a třetí má potíže s erekcí."
Pohled do řídicího centra
Erekci nestačí jen chtít. Do děje se musí zapojit mozkové řídicí centrum, které složí dohromady to, co člověk vidí, slyší a hmatá spolu s emocionálními vjemy a přes nervová vlákna nakonec vyšle signál svalům a cévám. Kromě toho potřebuje mozek k bezchybné práci určitou hladinu hormonů. O erekci se dá mluvit teprve v okamžiku, kdy se spojí neurologický, svalový, cévní a hormonální systém. Až když vzorně spolupracují, naplní se obě topořivá tělesa uvnitř penisu krví. Topořivá tkáň na řezu vypadá trochu jako houba na mytí - je v ní spousta malých komůrek, které dokáží nasávat krev. Po naplnění tkáň zvětší svůj objem a pevný vnější vazivový obal se napne a ztvrdne. Do děje se vzápětí zapojí žilní uzávěry, které při erekci brání odtoku krve.
Stačí, aby jedna ze součástí tohoto složitého systému nefungovala, a je zle.
"Pro každý věk a zdravotní problém jsou charakteristická určitá slabá místa," připouští androlog. "Nedostatečné prokrvení například může poškodit svalové buňky v topořivých tělesech. Při nedostatku kyslíku je nahradí vazivové buňky - výplň, která nemá žádnou aktivní funkci."
Poruchy erekce mají zkrátka řadu příčin a jsou mnohem častější, než by se mohlo zdát. Trpí jimi asi 10 procent mužů, ale pouze desetina z nich - tedy jeden muž ze sta - vyhledá odborného lékaře. Je to škoda, protože současná medicína si s většinou erektilních dysfunkcí umí poradit.
Všechno, jen ne operace
Pánové se nemusí bát, operace skutečně přichází na řadu jen výjimečně - a každé léčbě musí samozřejmě předcházet důkladné vyšetření. Podle doktora Kubíčka je pro pacienty nejméně nepříjemná léčba tabletami - spolknout prášek nedá moc práce. Takové "štěstí" potká zejména muže trpící hormonálními a psychickými problémy. Ve formě tabletek se však užívají také léky proti předčasnému výronu semene - a samozřejmě není možné opomenout modrý zázrak jménem Viagra. Hotovou revoluci však znamenal v léčbě erektilních potíží rok 1983, kdy profesor Brindley z Las Vegas sám na sobě demonstroval účinek vazodilatačních látek, aplikovaných injekcí přímo do topořivých těles. Pro neznalé jistě děsivá představa, pro ostřílené muže všední záležitost. Princip je skutečně jednoduchý: podané látky rozšíří krevní řečiště a zvýší přítok krve, takže z nesplnitelného snu se rázem stane úžasná skutečnost.
Muži s poruchami erekce také mohou sáhnout po podtlakových erekčních přístrojích, známých vakuových pumpách. Výhoda metody spočívá v tom, že nemá téměř žádné vedlejší účinky. A nevýhoda? "V zahraničí tyto přístroje vyrábějí firmy specializované na medicínskou techniku, ne erotická hračkářství," usmívá se doktor Kubíček. "To, co nabízejí české sexshopy, je pro léčbu erektilních potíží naprosto nepoužitelné."
Poslední metodu představuje chirurgický zákrok, například implantace penilních protéz. Dojde na něj ale až v okamžiku, kdy selžou všechny ostatní formy léčby - a to je naštěstí zřídka.
Happy end?
Zajímá vás, jak to dopadlo s dvojicí z úvodu? Dobře i špatně. Pan Patrik totiž představuje mezi muži s erektilní dysfunkcí onu pověstnou bílou vránu: je spokojený. Práce ho baví a zabere mu i většinu volného času. A když mu přece jen zbude nějaká ta chvilka, má doma počítač se spoustou her, které - jak sám tvrdí - jsou daleko zábavnější a dobrodružnější než nějaký sex po X letech. O doktorech nechce ani slyšet - on sám "přece žádný problém nemá".
Co si však o tom myslí jeho partner Zdeněk, raději nechtějte vědět.
Nejčastější příčiny erektilních dysfunkcí:
Na vědomí mužům, kteří mají problémy s erekcí
Jak lépe a radostněji
(Autorkou článku je Eva Obůrková, pramen: iDdnes)