Pochybuji, ze by mi otec dal nekdy neco do zivota. Ze by mi nejak kdy vedl, naucil tomu ci onomu. Tomu spis vzdycky vadila ma "jinakost" a nepamatuji se, ze by byl pritelem. Vyjma rannych detskych let kdy jsou vetsinou mladi rodice ze svych deti uneseni.
S mamou to bylo ale jinak. Ta mi dokazala dat vse, vcetne vzdelani a studia ktere vynancovala. Nebyt ji, tak jsem v 16-ti na ulici, mozna ted beru drogy, nebo bych tu uz vubec nebyl.
Ja jsem toho nazoru, ze otec by v rodine kde je homosexualni dite byt nemel.
JInak mimochodem o tom, ze jsem homosexualni do ted nevi (slo o to, ze jsem byl jiny. Nebyl jsem jako on a nechtel bych byt.) Podobne problemy s nim mel a ma i muj heterosexualni bratr u ktereho ovsem nalezl vice spolecnych "vnad". Jinak mu toho krome kopancu a nadavek taky moc do zivota nedal. V nasi rodine to vsechno bylo na mame a neni tomu jinak ani ted.
Po tech zkusenostech si proste nekdy myslim, ze heterosexualni otcove jsou v otazkach vychovy k nicemu.