Doma úvod

Jo, máš pravdu - je to hodně idividuální. Moji rodiče jsou oba v pohodě. Mám je rád a nedokážu si představit, že bych jednoho nebo druhého neměl mít. S obecnou myšlenkou, že hetero-otec by neměl vychovávat syna gaye absolutně nesouhlasím. Je to blbost... Ještě jsem se rodičům nesvěřil, ale už to nějaký čas plánuju. Asi mě nepochopí hned, to neříkám, ale na žádnou mega tragédii bych to neviděl...

Oni to pochopí, ale dej jim šanci se s tm pár týdnů nebo měsíců smířit...

No já si taky myslím, že je to hodně individuální...
Moje situace je ještě víc složitá, protože mám vlastně 2 otce - jeden biologický - naprostá magor, nebavím se s ním - a druhý nevlastní - fajn chlapík, až na to že je strašný puntičkář a člověk si musí dávat pozor, aby neudělal něco špatně, protože pak má různé zákazy a tak :D Jako...já jsem byl do 10 let v domácnosti s biologickou matkou i otcem a potom se rodiče začali rozvádět a do mých 14 let se o mě přetahovali až jsem zůstal u mamky...takže já k těm rodičům ani nemám takový přístup, jako většina dětí, protože mám za ty 4 roky už takový nadhled...je pravda, že bych se rád osamostatnil, až si udělám maturitu (půjdu bydlet do Brna, snad...) a chci pak studovat výšku...a v Brně si pak najít nějakého kluka...no oni mě rodiče tak trochu už nezajímají, mamka je super, ale nejsem na ni nějak zvlášť závislý a otce mám 2, jeden z nich je mi naprosto ukradený a druhý z nich je tedy pohodář, takže s ním nějaký vztah mám jako s matkou, ale zase žádná závislost, těším se na dospělost a soběstačnost...Opravdu nevím, jestli je otec dobrý na výchovu gaye, ale myslím, že je to tak normální a patří to k životu...

Víš, to je asi hodně individuální... Třeba z mojí vlastní zkušenosti můžu říct, že matka notorička je úplně na hovno, ale znám spoustu lidí, kteří měli matky fajn.

Jinak otce beru jako svýho jedinýho rodiče a matku nemůžu vystát.

Pochybuji, ze by mi otec dal nekdy neco do zivota. Ze by mi nejak kdy vedl, naucil tomu ci onomu. Tomu spis vzdycky vadila ma "jinakost" a nepamatuji se, ze by byl pritelem. Vyjma rannych detskych let kdy jsou vetsinou mladi rodice ze svych deti uneseni.
S mamou to bylo ale jinak. Ta mi dokazala dat vse, vcetne vzdelani a studia ktere vynancovala. Nebyt ji, tak jsem v 16-ti na ulici, mozna ted beru drogy, nebo bych tu uz vubec nebyl.
Ja jsem toho nazoru, ze otec by v rodine kde je homosexualni dite byt nemel.
JInak mimochodem o tom, ze jsem homosexualni do ted nevi (slo o to, ze jsem byl jiny. Nebyl jsem jako on a nechtel bych byt.) Podobne problemy s nim mel a ma i muj heterosexualni bratr u ktereho ovsem nalezl vice spolecnych "vnad". Jinak mu toho krome kopancu a nadavek taky moc do zivota nedal. V nasi rodine to vsechno bylo na mame a neni tomu jinak ani ted.
Po tech zkusenostech si proste nekdy myslim, ze heterosexualni otcove jsou v otazkach vychovy k nicemu.

Ahoj , úplně s tebou souhlasím kdyby tady nebydlela semnou mamina otec by mě dávno vykopl na ulici , já s ním nevycházím už nějakou dobu , včný hádky dohady , několikrát mě už chtěl vykopnout z bytu apod.Přeju si až odejdu tady z bytu.Rodiče o mě neví že jsem gay, po dobu co budu bydlet u nich vím že by mě otec na 100%vykopl z bytu. Otec mi do života nic nedal a už mi ani nic nedá . Za 18 let si nepamatuji že by semnou se o něčem bavil apod.

Ahoj, koukám že jsem další kdo měl z otcem podobný vztah - věčné urážení, vysmívání se mé odlišnosti:-(. Před deseti lety se odstěhoval a řekl že mě již nechce nikdy vidět a tak se také stalo. Za 10 let jsme se nikdy neviděli, nikdy jsme si nezavolali, nic. Ale já jsem za to koneckonců rád, řekl bych že díky tomu jsem v životě o něco silnější. Jinak mojí homosexualitu před mamkou zatím také stále tajím - jsem v počáteční fázi vnitřího C.O., takže to bude ještě dlouhá cesta. Obávám se a hlavně nechci ji svým přiznáním přinášet další ránu, v životě to měla těžké dost.

Ahoj , taky bych byl rád kdyby od nás odešel , je to děs , těším se až fakt dodělám školu a půjdu jinam , s maminou si docela rozumí ale semnou zkrátka ...:(

Myslím, že tvrzení "heterosexuální otec by neměl vychovávat syna gaye" je příliš radikální a způsobené vašimi špatnými osobními zkušenostmi a vztahy s otci. Problémy o kterých píšete jsou podle mě spíš zaviněny špatným přístupem vašich otců k výchově obecně, kdy vůbec neztělesňují to, čím by měl otec pro své potomky být - oporou, přítelem, citlivým vedením, příkladem, vzorem. Je-li otec někým takovým, nezáleží pak ani tolik na mé sexuální orientaci, i tak vidím velký přínos svého otce v mé výchově... Heterosexuálního syna by otec měl ještě naučit být otcem, což se gaye tak úplně netýká, nicméně to je myslím jediná věc, o které se dá říct, že je tam otec "zbytečný"...