Mnoho odpovědí na své otázky získáte v archívu starších diskuzních fór webu, pro toto téma zdeJsem matka 2 dospívajících dcer (17,15 let), vdaná jsem již 19 rokem. S manželem prožíváme takových 10 let krize, které nastaly vyspělostí našich osobností. Největší krizi zažíváme v sexuálním životě. Rodinu udržuji pohromadě jen kvůli mým dcerám, protože je milujeme oba. A je tu jádro věci, poznala jsem totiž jednu mladší ženu...
Dobrý den, vaše stránky jsem si velmi dobře prostudovala a poté jsem se rozhodla také přispět.
Jsem matka 2 dospívajících dcer (17,15 let), vdaná jsem již 19 rokem. S manželem prožíváme takových 10 let krize, které nastaly vyspělostí našich osobností. Největší krizi zažíváme v sexuálním životě, kdy mě můj manžel nepřitahuje a bohužel je mi velmi nepříjemné se s ním milovat. Rodinu udržuji pohromadě jen kvůli mým dcerám, protože je milujeme oba. Nějak jsem se vžila do role mučedníka, kdy mě v manželství nic nenaplňuje, ale chci dát do života mým dcerám maximum.
A to je jádro věci, poznala jsem mladší ženu, ke které jsem přes rok cítila velkou náklonnost, ale nedala jí to najevo. Od začátku jsem o ní věděla, že je orientovaná jinak. Po roce jsem to už citově nevydržela a svěřila se jí. Zažívám s ní něco pro mne nepoznaného. Je to tak silný cit, o kterém jsem snila celý život. Procházím šílenými depresemi, snažím se udržet v realitě (práce, domácnost, rodina, okolí). Nechci rozbít rodinu, protože mám v sobě hodně zodpovědnosti, ale zároveň vím, že se jí nemohu vzdát a ani nechci. Je to velmi těžké období a vážně mě stojí hodně úsilí, aby mé city k ní nevyšly na povrch. Ptát se co mám dělat, nevím, zda mi odpovíte. Ale aspoň jsem to břemeno ze sebe částečně shodila.
Šárka
Milá Šárko,
Děkuji za dopis. Velmi dobře rozumím této vypjaté situaci a věřím, že to není lehké žít, stejně jako najít jednoduché řešení. Sebepoznání lesbické sexuální orientace v pozdějším věku je vždy těžké, ale není nutné se stavět do role mučedníka za každou cenu. Mějte se ráda a udělejte taky něco pro sebe, abyste se cítila lépe. Neměla byste trpět za něco, za co nemůžete. Nemohu Vám napsat, co máte teď udělat, aby se vaše rodinná situace vylepšila, protože prostě nevím, co je ve vašem případě to nejlepší řešení. Vím však, že dobrým krokem je nebýt na problém sám. Velice rád vám doporučím vhodného psychologa ve vašem okolí, který vám bude umět citlivě pomoci s hledáním životní cesty.
Zkuste se zamyslet nad tím, co bys chtěla, aby se stalo, abyste se cítila šťastná a zmizely nepříjemné pocity, o kterých jste psala. Zkuste zformulovat, (třeba do počítače) fiktivní životní situaci, která by Vám vyhovovala. Po té si řekněte, co byste musela všechno udělat, aby se vyplnila a otevřete problémy, které by to mohly překazit. Nebojte se popsat ten nejčernější scénář. Strach z neznáma dostane jasnější podobu a přestane být tak děsivý. Budu se těšit na vaši odpověď.
Mnoho odpovědí na své otázky získáte v archívu starších diskuzních fór webu, pro toto téma zde