Rajcovní šíření HIV

Mám problém, vím o člověku, kterého vzrušuje rizikový sex. Vzrušuje ho do té míry, že má často sex bez ochrany s kýmkoli v gay klubech. Programově se chce nakazit virem HIV. Nyní
prý dokonce k tomuto účelu zkontaktoval někoho pozitivního. Na dotaz, jestli to bude jako pozitivní dělat dál bez kondomu, odpověděl: „Proč ne, máš snad něco proti?“

No a proč mne to trápí? Protože to často dělá s mladými naivními kluky, kteří slyší na prachy, kterých má hodně. A čím jiným se asi nechají opít zajíčci...

Lze s tím něco dělat?

Michal

Vážený Michale,

Vaše připomínka je opravdu znepokojivá a nechci ji vůbec podceňovat. Takoví nezodpovědní lidé jistě existují a existovat budou. Možnosti jak ovlivnit jejich chování jsou ale značně omezené, protože si svých rizik bývají dobře vědomi, ale jen je nechtějí vzít v potaz.

Naše preevntivní úsilí musí směřovat především k tomu, aby chování takových jedinců bylo co nejvíc izolované. Říká se tomu vytvářet takové skupinové normy a postoje v gay komunitě, které budou respektovat pravidla bezpečnějšího sexu a zodpovědného chování. Lidově řečeno, pokud se na Vás deset partnerů podívá jako na úplného idiota, když s nimi budete chtít spát bez kondomu, tak se leckdo (ale ne každý) nad sebou zamyslí. V tom můžeme pomoci všichni. A hlavně pak najdete jen omezenou skupinku hazardérů, kteří s Vámi budou sdílet Vaše stupidní postoje, názory a chování.

Ke druhé otázce, zda existují lidé, kteří se chtějí programově nakazit nebo o tom alespoň fantazírují, tak i tom je něco známo.
Asi před rokem vyvolal velkou polemiku časopis Rolling Stones, když tvrdil, že takových je až 25% mladých amerických gayů. Samozřejmě ne každý, kdo má či měl nechráněný sex, tak činil z důvodu snahy o nákazu virem HIV.
Server gayhealth.com na to reagoval vlastní studií a zjistil, že asi 30% respondentů sice mělo v posledním roce nechráněný anální sex, ale jen 3-4% přiznalo, že se buď chtěli nakazit nebo o tom alespoň pozitivně fantazírovali. Mezi důvody, které k tomu přispívaly, bylo partnerství s HIV+ a poněkud přihlouplá touha společně sdílet osud, ale také snaha podílet se na sociálních výhodách pro HIV+.
Vím z vlastní praxe o případu muže, který se snažil o nákazu v sebevražedném úmyslu nebo o jiném, který doufal, že vlastní nákaza mu pomůže udržet jeho vztah s HIV pozitivním přítelem.
Existují studie, které prokazují, že není souvislost mezi adrenalinovými sporty a rizikovým sexuálním chováním. Ale zároveň víme, že existují lidé, kterým lidově řečeno sex a vzrušení zatmí mozek a chovají se nechtěně opakovaně rizikově.

Šíření HIV infekce je samozřejmě trestné i u nás. Problém je s dokazováním takového deliktu. Bylo dokonce zastaveno trestní stíhání HIV pozitivního muže, který v televizi prohlásil, že mívá nechráněné styky. Nenašel se totiž nikdo, kdo by jeho slova potvrdil (nevypovídal totiž ani ten muž, který to v televizi potvrdil).
Na druhou stranu nedávno byl v Anglii odsouzen k osmi letům vězení muž, který nakazil virem HIV dvě ženy. V liberálním Švédsku zpřísnili legislativu a již několik desítek HIV pozitivních skončilo ve vězení jen za nechráněné pohlavní styky, aniž by bylo zkoumáno, zda došlo k přenosu nákazy.
Jinak i dva HIV pozitivní musí spolu používat kondom, protože každá další reinfekce anebo nákaza jinou sexuálně přenosnou chorobou zhoršuje průběh jeho vlastní HIV infekce. Takže každý HIV pozitivní, který má rizikové styky, ohrožuje nejen ty druhé, ale i sám sebe.
Bohužel musím přidat i jednu vlastní znepojivou zkušenost z našeho vlastního nedávného výzkumu.
Mezi muži, kteří měli v posledním roce sex s nahodilým partnerem, jich 75% !! ve věkové kategorii do 19 let alespoň jednou nedodrželo pravidla bezpečnějšího sexu (buď měli nechráněnou anální soulož nebo došlo k ejakulaci do úst při orálním sexu). S přibývajícím věkem toto procento klesalo až do věkové skupiny 35-39 let. Ale i mezi nimi bylo procento selhání dosti vysoké - 45%.
Ve světě se konstatuje, že zase přibývá mladých gayů, kteří se čerstvě nakazili virem HIV. A bohužel vidíme, že cesta k tomu je otevřená i u nás.

Myslím, že je důležité takové konkrétní případy zveřejňovat (samozřejmě bez jakékoli Vaší identifikace), aby si každý uvědomil především vlastní zodpovědnost za své chování.

MUDr. Ivo Procházka

Mnoho odpovědí na své otázky získáte v archívu starších diskuzních fór webu, pro toto téma zde