Musíme si být podobní?

Poznáš-li sebe a máš-li za sebou očistec několika milostných vztahů, musíš se umět vyrovnat s několika klamnými tradicemi a omyly plynoucími z neznalosti věcí.

• Klid a trvalost partnerského vztahu dvou gayů čili umění zvládnout korozi páru není vůbec závislé na tom, zda s partnerem máte či nemáte společné zájmy a záliby. I když je to obrovské plus. Nutné je však mít alespoň společné téma na rozhovor. Podstatné tak především je, abys toleroval záliby svého partnera. Máš-li rád fotbal, nemusíš chodit s fotbalistou apod. Sbíráš-li minerály, nemusí být tvůj partner geolog. Chceš-li ukončit vztah proto, že jsi nalezl duši spřízněnou stejným zájmem a zálibou, jsi životní diletant.

• Není podstatný věkový rozdíl do 5-7 let!!! Zdá se být vhodné, jsou-li partneři stejného věku, ale není to všelék, a je dokázáno, že rozdíl věku neznamená, že partneři stejně staří zvládají lépe partnerské krize. Větší věkový rozdíl ovšem není u gayů stabilní a je velmi rizikový.

• Nezáleží příliš na rozdílu inteligence, pokud inteligence jednoho z partnerů neklesne pod hranici, která vymezuje normálního člověka. Jenomže je nemožné změřit druhému na první schůzce IQ čili inteligenční kvocient. Víme jistě, že podstatné je být schopen chápat úskalí páru a umět se s nimi inteligentně vypořádat. V tom selhává univerzitní profesor stejně jako učeň ve třetím roce učení.

• Nezáleží nutně na vzdělání. Dva docenti teologické fakulty mají často stejné konflikty jako elektrikář se zedníkem, stejně tak může geolog nalézt zalíbení v příjemném číšníkovi. Rozdíl vzdělání může leckdy vyvolat zdravou asymetrii a respekt. Hledá-li vysokoškolský student také studenta a neposoudí-li správně jeho vlastnosti (viz kapitola o kompatibilitě vlastností), může zažít v partnerské krizi mnohem horší peklo, než kdyby si vzal vyučeného tiskaře. Klidný partnerský vztah bez krizí není dán tím, mohu-li si s partnerem inteligentně popovídat. Mladí gayové mohou mít trochu mylné zkušenosti z konfliktních vztahů dvou lidí rozdílného vzdělání i pohlaví, kde si rozdíl partneři pochopitelně začnou nějak vyčítat, jakmile vzplane konflikt: "Ty máš samozřejmě lepší rozum, protože máš vysokou školu, kdežto já jen průmyslovku." Jenomže tyto výtky jsou až důsledkem konfliktu a nikoli jeho příčinou. Nicméně je nutno zdůraznit, že rozdíl ve vzdělání může znamenat i to, že nebudeš cítit v druhém adekvátní životní oporu a nemusíš jej uznávat jako svůj plnohodnotný protějšek, protože nízké vzdělání může způsobit, že druhý člověk je hloupý a sociálně a kulturně zaostalý.
  To bys měl ale poznat, protože takový člověk tě zřejmě nikdy nedokáže zaujmout a v jeho společnosti se nudíš.