Jak, kdy a kde na to?

Volba způsobu, kterým to sdělíš je velmi důležitá, ale zásadní je v každém případě připravenost tvých rodičů přijmout tento fakt. Sebepřipravenější sdělení nemusí být úspěšné a naopak někomu stačí téma nadhodit u mytí nádobí a vše je v pořádku.

Dopis se jeví jako nejsnazší forma sdělení. Jeho psaní ti bude chvíli trvat a pomůže ti seskládat si vlastní myšlenky opatrně a jasně. Zanechat dopis třeba před odjezdem na dovolenou a dát tak rodičům čas reagovat jejich vlastním způsobem, zatím co budeš pryč, může být vhodná varianta. Vyhneš se tak možné agresi, nepříjemným slovním útokům a pohledu na citově rozložené rodiče. Problémem je, že nebudeš moci korigovat jejich úvahy a obavy.

Můžeš to také celé nechat na sourozenci, který jim dopis předá a bude připraven odpovídat na obvyklé otázky za tebe, pokud očekáváš velmi nepřátelskou a zápornou reakci.

Jestliže se rozhodneš pro sdělení tváří v tvář, doporučujeme mít dobře zvážená všechna kritéria, o nichž jsme psali v kapitole Otázky na začátek. Pro sdělení z očí do očí je zásadní výběr vhodného okamžiku. Nikdy se o to nepokoušejte ve spěchu nebo když jsou rodiče zaměstnáni nějakou činností a jsou nepozorní. Pravděpodobně by to nemuselo napomoci následné reakci, která by mohla být i značně nečekaná, právě pro své ovlivnění daným okamžikem. Jestli si děláš starosti s jejich reakcí, neboj se říct, že cítíš potřebu jednat čestně a upřímně, ale rozhodně jim nechceš ublížit. Naslouchej jim a veď dialog. Nedoporučujeme pít alkohol nebo se dokonce opít, přestože si třeba myslíš, že tím z tebe spadne nervozita.

Bývá dobré říct to rodičům zvlášť. Promysli si, zda bude přijatelněji reagovat matka nebo otec. Často tuto zprávu přijmou lépe matky, ale pamatuj na to, že matky jsou obvykle posedlé touhou po vnoučatech a po svatbě svých dětí. Proto ji můžeš velmi zranit. Nespoléhej ani na to, že stejně něco musí tušit. Matky sice často tráví s dětmi více času než otcové, a mohou tedy mít nějaké podezření, ale na druhé straně mohou mít zábrany si podezření přiznat. Pokud ale matka přijme tvou orientaci bez problémů, získáváš spojence proti otci, který ještě nic neví.

Dej rodičům čas. Tobě trvalo celý dosavadní život, než jsi se vyrovnal se svým údělem. Nyní dej čas také jim. Zpočátku budou možná zoufalí nebo se budou zlobit, ale ne věčně. Jednou se umoudří. Možná že s tebou budou nesouhlasit, nebo tě budou odsuzovat, ale velmi pravděpodobně tě neodvrhnou. A v této fázi je na tobě, abys s nimi udržoval kontakt. Čím více informací o homosexualitě rodičům poskytneš, tím dřív budou jako dřív.

Kde to říct?

Řekni jim to doma. Možná že na veřejnosti nebo ve společnosti by na tvoje oznámení reagovali zdrženlivěji, ale nebylo by to vůči nim poctivé. Nemohli by tam ani vyjádřit údiv, rozplakat se, ani začít vést složitou diskuzi.

Jak to vyslovit?

Upřímně, od srdce, bez zvláštního zabarvení hlasu. Následující řádky jsou vyzkoušeným tipem. Bohužel nemůžeme zaručit úspěch i při dodržení všech detailů.

Varianta skrytá.

"Maminko, chtěl jsem ti říct něco, co je pro mne moc důležité. Víš, jak jsem Ti říkal o tom kamarádovi Petrovi. Tak já ho mám rád. Hodně rád a asi jinak, než bys čekala."

Varianta otevřená

"Mami, musím Ti něco důležitýho říct, chtěl jsem už dřív, ale nevěděl jsem jak... no prostě jsem na kluky"

Vymyslet si můžete v podstatě cokoliv. Nepoužívejte slova teplej, homosexuální, buzerant apod. Jako optimální se jeví: "Jsem na kluky, jsem na holky, jsem gay, jsem lesba, mám přítele, mám přítelkyni..."

Tak právě jste to řekli. Rodič buď vypadá stabilizovaně, nebo je jak vulkán na okraji vybuchnutí. Mnoho gayů tuto chvíli popisuje, že jim spadlo obrovské břímě z beder a mají euforické pocity vítězství. Nepociťujte se provinile! Zasloužíte si úctu a pochvalu, přestože to tak nemusí zrovna vypadat.