Děkuji Karlosi za naši konverzaci-moc mi to pomáhá.Memu příteli ted bude 39 let.A vlastně nikdy se žádnou holkou nechodil ani nežil.Jen ve dvaceti měl vztah s o 13 let starší paní,která ani žensky nevypadala,taková myška.Děláme oba v divadle a vím,že se to o něm vždycky říkalo,jen jsem´tomu nepřikládala žádnou váhu,protože lidi jsou zlí.Myslím,že jsme byli spíš kamarádi,než že by šlo o nějakou vášeň.A v posteli v té době dobrý,já bych určitě nic nepoznala.Ale pak tři roky po porodu to šlo do kytek.Zamiloval se.mě řekl at si najdu borce na sex,když jemu to ted nejde,že je to normální.Já koukala jak blázen.Pak když už něco,tak u toho brečel,no síla docela.A vlastně,nevím tedy jestli to s tím souvisí,ale nikdy se se mnou nelíbal - prý afty.Ale s ním afty neměl.Vlastně si žil spíš svůj život,nabral si spousty všeho jen aby nemusel byt doma.Pry mu stačí,že ví,že tam jsme,když se vrátí.Po té,co odjel s přítelem na dovolenou,jsem si našla svůj byt-už je to rok a půl.Já pendluju mezi starým bytem a novým.protože to nedokážu definitivně rozseknout.Mám ho ráda,ale už asi jinak než chlapa.on ted bojuje,že druhý dítě a rodina,ale já mám strach.Přála bych mu příele,aby došel štěstí a klidu.Tak asi tak nějak.nevím,jestli to jde všechno takhle vypsat,možná u kafe bych to vyložila srozumitelněji :-)ale děkuji