V první řadě se přiznám, že mám v sobě skoro dvě sedmičky (Shiraz 2002 a Chardonnay 2001 - obé Austrálie :-). A že jsem neodolal, a skoro po dvou a půl měsících se znova podíval na Brokeback Mountain. A došla mi řada věcí:

1) že je asi dobře, že jsem vydržel tak dlouho, jinak bych se byl možná oběsil
2) že mi přišlo strašně líto Almy
3) že mi taky přišlo líto, že my buzny nemůžem mít děti (to by se ten můj musel ale sakramentsky hóóódně snažit :-))), ale zas by naše děti byly krásné :-)))
4) že jsem skoro zapomněl, jaké má AJ krásné modré oči a jak úžasně se usmívá (i když na moje Modroočko rozhodně nemá!)
5) že mám asi fuckin' good life, když jsem před devíti lety narazil na SNNNNNNNNNNNNNNNNNN NNNNNNNNNNNNNNNNNNN NNNNNNNNNNN (sympaťáka, za N si doplňte superlativy, jaké vás napadnou; přičemž to poslední N je za nejúžasnější), a jsme pořád spolu
6) že Osud(?) si s náma neuvěřitelně hraje (představa, že by mi tenkrát ten parník ujel?!?!)
6) a že úhlopříčka 82 cm je sice bomba, ale že kino je kino

Tak mě přivítejte z5 mezi horoholiky (slzy jsem nepočítal). Oli, nemám slov k tvým dílům, to přece víš,; vás ostatní moc zdravím a kdybyste zase chtěli vidět Zkrocenou horu, taxe ozvěte. Dobrou noc či ráno, P.

Oli