Noc poslední spočiň zde v mém náručí,
tam, kde se vždy plní tvé sny nejsladší.
Je to snad bláznovství, co nutí mě vykřiknout :
Je to láska životní, jíž souzeno je nestárnout?

Refr én : Teď znám lásku, jíž souzeno je nestárnout
Už znám lásku, jíž souzeno je nestárnout.

Až ráno vzbudíš se, svět bude jinačí,
však žádné dálky nás oddělit nestačí.
Dík smíchu v tvých očích světla v noci nehasnou,
smíchu, co nutí plachty vstříc dálkám se rozepnout.

Refré n

Vedle mne ulehni, nech naše srdce spolu bít,
ještě dlouho chci ze síly tvých paží týt.
Kam půjdeme dál tou cestou sježděnou,
tím světem, co naši lásku nazývá hanebnou?

Refrén : Teď znám...
Už znám...
Tam pod horou, horou zkrocenou...