Pro začátek myslím, že možná držím rekord, protože jsem se v návalu těch emocí ze sálu rozbrečela už při ukázce z Tristona a Izoldy..:o) Ale pak naštěstí bylo Prime, tak jsem se zas trochu uklidnila...Zhruba do jedné třetiny filmu to vypadalo, že jsou tam všichni už poněkolikáté, protože se nesmáli na místech, u kterých bych to předpokládala (fazole apod.), ale pak jsem bohužel zjistila, že jsem se asi krutě mýlila...No nic - nebudu předbíhat. Jak už jsem zmiňovala, čím dál tím víc mě začíná dostávat postava Jacka, ale přiznám se, že i při páté projekci se dokážu na některých místech smát, a dokonce mě napadjí další věci, které mně předtím vtipné nepřišly (ovšem nesměju se nahlas jako někteří že...:-)) tak například mě fascinuje, jak Jack skutečně Ennise neustále nalévá tou whisky! Vždycky mu tak nenápadně naleje do hrníčku, ten jen zamručí "thanks", Jack nenápadně mrkne...znáte to:) Taky mě fascinuje, jak si Gyllenhaal vyhrává se slovíčkem "point", které tam jeho postava použije několikrát...A taky jak nadává, že stráví půl dne číháním na kojoty, ale (omlouvám se Jacku:-)) - přitom žádného nestřelí! A Ennis jakmile se vrátí první ráno z hlídání, tak už vypráví, jakého kojota dostal!;o)))

Jinak miluju tu scénu, jak Jack vytáhne nad ohniště v saku to dříví a jede si pak na koníčku, přitom se rozhlíží okolo a ten les a tak...už jsem to kdysi psala, že tuhle scénu miluju:o) vůbec jak na začátku se začínají poznávat při té "dělbě práce", to je tak kouzleně výmluvný...Taky je úžasný se zaměřit na změnu Jackova výrazu, když Ennis přijede zraněný - tam se musel chudák Jack tak! přemáhat, aby nahodil ten naštvaný ksichtík po tom úlevném...Taky jsem si dávala pozor, jestli pak náhodou nezaberu Ennisovu tvář, na které by měl mít jizvu, ale bohužel si dávají pozor a pořád tam strkají jen tu nepoškozenou pravou:-(