Tak to byl závěr a la jedna notoricky známá básnička, kterou jsme se všichni kdysi učili, takový záchvěv nostalgie :-) a v nostalgii budu vesele ( no ) pokračovat.Na začátku pauzy jsem brouzdala na youtube a našla jsem tohle.Při mé "akčnosti" ; to asi všichni už dávno znáte, ale kdyby náhodou ne, je to video na mou milovanou Fields of Gold, o které mě před pár dny napadlo, že by se k BM hodila.Měla jsem na mysli spíš tu verzi od Roda Stewarta, tady to nazpívala mně neznámá Eva Cassidy, ale opravdu nádherně.Je to něžné, řekla bych lyričtější, je tam pár záběrů Jakea, které jinde tolik nejsou ( tedy pokud vím ), hlavně ten skoro úplně na začátku :-) a ta Ennisova "svlíkací" ; scéna ( až tady jsem si všimla, že Jack tu nejen polkne nasucho, ale i si tak těžce povzdechne a škubne ramenem, fakt krása - už bych se vážně měla jít léčit :-)), a pohled na Jacka v Mexiku ( taky jsem si předtím neuvědomila, jak zoufale a ztraceně tam působí, jak dítě v lese ) a další a další...Text jde krásně dohromady s videem ( ten pohled na Jacka v poslední společné scéně, když se zpívá "Many years have passed since those days" nebo na Ennise v Jackově pokoji s "You´ll remember me..." jsou vážně síla, asi jako když se v tom s Who wants to live forever zpívá "There´s no chance for us" při scéně loučení nebo "Love must die" při svatbě ), mám z toho husí kůži i v dnešním teple :-)Tady je ten odkaz :

http://www.you tube.com/watch?v=oc wLOQcGaow