Hamlet a Romeo? Galahad, Tristan?
Víc pro ně nemám v srdci svém místa.
Chci se vzdát bez boje tvým modrým očím,
nechat se dobýt, když noc bezesná končí.

Ať žádná přetvářka teď skutečnost nemlží,
tvůj pohled pálí jako cejch na kůži.
Řeže a zraňuje jak dvousečný meč,
proč do cesty kladeš mi tu blankytnou leč?

Tvůj pohled se do srdce jak šavle vbodává,
na únik šanci nejmenší nedává.
Hladí a hýčká mě jak matka dítě,
každého zamotá do hedvábné sítě.