Od chvíle, co tě znám, ptám se : Kdo je on?
Věřím, že tvou matku kdysi navštívil Apollón.
Nebo jsi snad anděl, co na zem sestoupil?
Posledn í král elfů, co sám na světě zbyl?

Nemožné je uvěřit, žes jak my smrtelný.
Jsi Titán a jsi Ariel, jsi jiný, nežli my!
Tvá vlast je tam za duhou, pod zlatými hvězdami.
Zrodil tě Avalon či Boží království na zemi?

Říkají, žes čaroděj, který mi duši, rozum vzal.
Pro mě jsi můj snílek, co mi hvězdy ukázal.
Když myslím na tvé tvé vlasy havraní, na tělo z mramoru,
jak vlaštovka, jak sokol vzlétám nad koruny javorů.

Chlad, moudrost a důstojnost teď házím do sběru.
Nechci už žít ve světě, co páchne po téru!
Na prahu novém stojím, nevím, co bude dál,
co vím, že se příběh z báje realitou stal.