Zeptala jsem se jí, jestli smím, protože co mi napsala mě fakt vzalo a musím se s vámi o to podělit...snad se nebude zlobit, když sem dám i tu část o její práci - psala jsem jí, že jsme na tom často podobně...je dobrá, že si dokázala říct "dost" - naštěstí to ale na její vášni k BM nic nezměnilo:):

Mys lím, že se můžu objektivně považovat za asi první skutečnou oběť PBM syndromu. Zkrátka prošvihla jsem v práci něco, co jsem prošvihnout neměla, jen proto, že jsem pořád čučela na 004 a na youtube a v hlavně jsem měla krom BBM úplně vygumováno (což se ostatně příliš nezměnilo). Nemělo smysl vysvětlovat šéfům, že hodnota nějaké připitomělé smlouvy na ještě připitomělejší součástky do tramvají se rovná nule ve srovnání s hodnotou Jackova nekonečně sladkého úsměvu, Ennisova modrého plecháčku, Jackova šátečku a něžně vábivého come, Ennisova I swear, plechovky fazolí a nikdy nepoužitých rybářských prutů, žejo! Tak teď sekám dobrotu a netroufám si ani na 004, jen si jednou za pár dní vytisknu to nejlepší a drásám si tím nitro doma před spaním. Ovšem nemůžu si i za cenu průšvihu odpustit alespoň jednou za den pár svých oblíbených videí, bez kterých mám o víkendu (protože doma nedisponuji počítačem) úplně regulerní absťák. K tomu jsem si teď přidala ještě povídku v originále, a ač je moje angličtina ubohá, čtu ji pořád dokola a pitvám se v ní a srovnávám s překladem a stále více zjišťuji, jaká je to síla a jak je ta anglická verze daleko účinnější než překlad, kde mě ostatně některé výrazy úplně rozčilují. Např. asi jen to, že překladatelka nemohla předem vidět film, ji vedlo k tomu, že slovo closet (kam Jack schoval košile), přeložila jako záchod a ne jako komora, kumbál. Neumím si představit, že by Jack něco tak drahoceného strčil na záchod. Už pitvám i samotná jména a myslím si, že ani ta nevybrala Annie náhodně. Jack Twist - rychlé, energické, živé jméno, Ennis Del Mar - krásné zvukomalebné jméno, obzvlášť když ho vysloví sám Ennis, ale jaksi pomalé, zaoble