Pojď, zahoď strach, ten jenom svazuje,
nepatří tam, kde horká krev koluje.
Proč se teď chvěješ? Snad že ti ublížím?
Vždyť stěží dýchám, když se tě dotknout smím.

Pojď, kdo nám zakáže jít spolu nocí,
sladkou tmou, co neruší ani svit svící?
Kde je teď strach, závist, samota, obavy?
Že láska hřích není, to už dnes každý ví.

Pojď, od téhle chvíle víc nebudem sami,
láska je pes a chrání své pány.
Mráz vzdává se, vidí-li oheň planout,
nemůže zabránit nám ve vášni tonout.

Pojď, dovol mi na rty tě políbit
a mojí lásce provždy se zaslíbit.
Hlavu nech spočinout zde na mém rameni,
teď žádná překážka nám ve štěstí nebrání.