Ranní služba hlásí nástup! Tak mi jarní příroda přece jen pomohla, i když v případě následujícího dílka by se jednalo spíš o přírodu listopadovou...Zkrá tka další výplod si našel cestu z mých mozkových závitů, a tak vám ho posílám, třebaže jsem z důvodů zaneprázdněnosti svého univerzálního rádce a pomocníka konzultovala své literární poklesky s kamarádkou, které se "Pamatuj na Brokeback" líbilo, ale následující epos označila za poněkud cajdákovitý.Slušně jsem jí poděkovala, ale přece jen zkusím nechat jeho posouzení na zkušenějších ( kamarádka viděla BM jen jednou, chápete to někdo? -:))
P.S. On to tedy cajdák upřímně řečeno trochu/hodně je, soukromě jsem si ho nazvala "Co zůstalo nevyřčeno," a zabývá se hlavně Ennisovými myšlenkami, vzpomínkami a pocity.A zatímco první báseň se psala takříkajíc sama, zde jsem musela lovit houšť a hloub, dokonce jsem se chtěla ještě mrknout na pár scén z videí, abych se ve své analýze dostala do vhodné pozice, vzdala jsem to, protože od víkendu se držím od jakýchkoli scén z BM aspoň tři kilometry.Psát je ještě relativní pohoda, dívat se je toho času utrpení, tak jsem se spolehla na vlastní paměť a dojmy.Berte na to ohled, prosím, prosím.