to tedy povedlo“ – jako že dva chlapi nemůžou žít spolu…).

Jackův nádherně laškovný výraz, když přijede po rozvodu za Ennisem (takové to jeho „tak jsem tady…vypátral jsem, kde jsi…) – a skutečně měli jste pravdu – i Ennis je tady šťastný, ale zároveň se nedokáže rychle vypořádat se svojí odpovědností k dcerám…jeho „odtržení“ Jackovy ruky z ramen…a odjezd Jacka na „this love will never grow old“…no comment. A jejich hádka, kdy Jackovi Ennis hořce navrhuje, že by Lureen mohla adoptovat jeho dcery a L.D. by je všechny živil, whisky tekla proudem…a ty tvrdé nadávky – Jackovo: „jen jsem nahlas přemýšlel“ a Ennisovo: „No jo – Jack Twist – myslitel za všechny prachy – plná p…nápadů“:o)) Síla…

Ennisovo seznámení se s Cassey – „Ennis. Del Mar“:) Jak ona se ho postupně snaží dostat z té ulity a nechápe, kde dělá chybu…a jeho dcera tušíc, že problém nebude v ženění, ale v něčem úplně jiném, ale ví, že zasáhnout nemůže… Krásný herecký part „kecalky“ – ta herečka je úžasná – viděli jste ji ve Filmu o filmu? Bude to dost chytrá ženská a tak trošku vymetenou blondýnku zahrála fakt neskutečně:D Pak Jackův bolestný výraz, když mu ten rančer z Texasu vypráví o tom srubu, kam by spolu mohli zajet…je vyloženě vidět, jak při tom myslí na podobné chvíle strávené s Ennisem….

Ještě k těm pozdějším letům, u kterých jsem si stěžovala, že tam není moc něžností…tentokrát mi to tak nepřišlo. Stačí se podívat na Ennisův spokojený výraz u ohně, když sedí s Jackem…Jackova bolestná poznámka o tom, jak mu Ennis schází, a jejich poloha ve stanu před poslední hádkou jako za „starých dobrých časů“ – to uvolnění a pocit jistoty, že mají jeden druhého, ať se děje cokoli…A pak to tvrdé procitnutí ráno…A řeknu vám – tady jsem začala cítit, že se na mě valí něco, co nezadržím…že ty emoce prostě nezvládnu. Fakt jsem při té hádce měla chuť zdrhnout…jak vidíte, jak v Jackovi narůstají ty emoce, postupně mu nabíhají žíly…: „A doufám, že si uvědomuješ, že nikdy nezažiješ to ostatní!“ …“Spočítej si těc