Tak takhle mohla pokračovat 2. stanová scéna- aspoň takhle mi ji nějaký poťouchlý promítač promítal dnes v noci v hlavě..........
..když už měl Jack pocit, že se to nedá vydžet , svlékl již neprotestujícímu Ennisovi košili, dokonce se po chvíli odhodlal rozpnout i pásek, jemně ale pevně jej otočil na čtyři, cítil , že je Ennis vzrušený, ale taky nemohl necítit jeho strach, co přídje. Byl rozhodnutý, být co nejejemnější, aby Ennisovi tuto pro něj premiéru neznechutil a zbytečně jej nevyplašil, i když vlastní tělo jej svádělo spíše k jednozačnému a přímočarému přístupu, jako Ennis minulou noc. Překvapující intenzita pocitu při průniku mu ale málem překazila všechna předsevzetí, když však ucítl pod dlaní, kterou m ěl na Ennisově boku, jak zatíná svaly a jeho dech taky dostává jiný ton, sebral zbytky sebeovládání a zvolnil. Přesto, možná i právě proto to přišlo tak rychle, bylo to úplné takové, jak si to vždydky přál a představoval, zmizel v mlze, uslyšel pár zasténání, o kterých si teprve po chvíli uvědomil, že jsou jeho... Když po chvíli vyplul z mlhy, jenom škrábance od jeho nehtů na Ennisově boku jej utrvrdily v tom, že se to opravdu stalo. Ennis oddychoval namáhavě , jako by sám vystupoval až na vrchol Brokebacku.