Komentář ze dne: 12. 04. 2006 13:00:13
Autor:
Titulek: Re: Re: Re: smutny film
Ja ti rozumim, ja to myslela trosku jinak, myslim, ze me pochopila Babi lepe. Vis, kolikrat se placame zivotem v ruznych vztazich, neco hledame a nevime co, nebo mozna naopak si myslime, ze jsme stastni a pak do nas uhodi nejaky blesk, nekdo, kdo je najednou pro nas ten Osudovy, neda se to popsat, to clovek citi. Proste to v tobe probudi takove city a pocity a vasne, ktere jsi driv nepoznala a to je ten moment, ktery jsem myslela, ze je to stesti, kdyz to v zivote zazijes, kdyz je to jeste opetovane. A tihle dva zili sve zivoty, byli relativne stastni, ale neco jim chybelo, ale zjistili to, az kdyz se potkali. Kdyby se nikdy nepotkali, tak by to treba nikdy nezazili, netusili by, jak to muze byt sila, kdyz se opravdu zamilujou. Eniss by zil stastne v manzelstvi (ale to by si jen myslel, ze stastne) a Jake nevim...Ja si myslim, ze ikdyz to bylo smutne, presto je potkalo stesti v tom, ze se poznali a uvedomili si, co vlastne v zivote chteji (pravda Ennis pozde) a ze ten cit zazili. Byli spolu malo, ale BYLIi a ty spolecne chvile, ktere zazili, ty nemuselo v zivote zazit spoustu z nas, tak jsem to myslela:-)