A taky ta poznámka „Co kdyby nás to zase popadlo jako tam“…“stát se to na jiným místě, tak už je po nás. To není žádná prdel, Jacku. Jsem z toho posranej až za ušima.“…tady se mi líbí, že je jasné, že je přímý odkaz na to, že je viděla Alma…když to pak říkal v té přírodě, tak to tak nevyznělo…A to, jak Jack říká Ennisovi o té své návštěvě Aguirra a zatají mu určité skutečnosti, je síla. A Ennisovo: „Brzdi kámo! Takhle to nepůjde. Nemůžeme to udělat. Já odsud nemůžu vypadnout. Chytil jsem se do vlastní pasti a nemůžu z ní ven, Jacku. Nechci dopadnout jako ty chlápci, co na to občas dojedou…a teď to vyprávění…a jak si je jistej, že v tom měl jeho vlastní táta prsty, a osudové slovo „pajcr“…a ta jeho jistota, že by je jeho táta zabil, kdyby je tam takhle viděl…No a pak ty dialogy, které jsou rozložené do celého filmu…líbí se mi, jak Ennis chudákovi Almě z motelu volá…ani nepřijel domů – síla:o) A teď úpadek Ennisova manželství – celé je to geniálně popsané včetně té hádky, a její „prasák Jack Twist“ myslím sedí nejlépe z toho, jak jsem to zatím četla přeložené…;-) Úplně to vystihuje to její znechucení a nepochopení a …tak. A to, jak na ni Ennis řve – s tou podlahou, to bych ve filmu taky ráda viděla, jenže ve filmu jaksi Ennis není toho ražení…ten jen procedil skrze zuby pár nadávek, smýknul s ní a rychle vypadl…jsem ráda, že tam pak byla ta jeho rvačka před barem...