To je jednoduché, pravidla církví kázaná se na ni samotnou většinou nevztahují. Za další je jejich výchova jednoznačná a schválení zákona berou jako plivanec do tváře, což má za následek rozhodnutí - když přitvrdí oni tak my taky- což není příliš odpouštějící ani láskyplné, konec konců mezi církví a vírou je diametrální rozdíl. Víra je osobní záležitost, založená na sebepoznání a smíření se se světem na základě určitého předpokladu. Církev je složená z lidí a tudíž disponuje všemi neřestmi člověka, jako je pohrdání, nenávist, sobectví, chamtivost, závist... naneštěstí se ohání bohem což jiné lidské organizace nedělají (třeba politické strany, které jsou bez pochyby moderními nástupci) činí tak násilí skrze velmi citlivé oblasti (občas si říkám na základě čeho došla církev k závěru, že je stělesněním boží vůle na zemi).
myslím že pokud jste věřící tak nepotřebujete ke svému spasení týpka v taláru, navrch když vámi dotyčný opovrhuje. Víra je vaše osobní věc a nikdo nemůže říct že něco děláte špatně pokud to není proti vašemu vlastnímu svědomí.